Domácí med

Lipový med

U medu hodně záleží na tom, z jaké rostliny včely nasbírají nektar. Od toho se potom odvíjí nejenom vzhledové a chuťové vlastnosti medu, ale i jeho léčivé a příznivé účinky na náš organismus. Dnes si povíme něco o lipovém medu, který je jedním z nejvýraznějších tuzemských medů vůbec.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

Lipový med vzniká z nektaru lípy a také z lipové medovice. Má výraznou vůňi a příjemnou lehce nahořklou chuť.

Chuť lipového medu

Lipový med je charakteristický nejenom svou typickou vůní, která připomíná jaro a léto, ale také velmi zvláštní a výraznou chutí. Ta může být lehce nahořklá, a dokonce v něm můžete pocítit i lehký náznak mentolové chuti. Nektar pro lipový med je včelami sbírán během léta a je to opravdu poznat. Jeho chuť je plnější než u jarních medů.

Krystalizace jako známka kvality

Díky svému složení lipový med poměrně snadno tuhne a krystalizuje. Je to dáno tím, že obsahuje velké množství glukózy na úkor fruktózy. To ale vůbec nevadí a není to vada. Naopak, je to známkou toho, že se jedná opravdu o kvalitní med. Naopak, pokud by k tuhnutí a krystalizaci nedocházelo, znamená to, že se nejedná o čistě lipový med, nebo že může být nějakým způsobem ředěný či jinak znehodnocený. Rozhodně vám ale neztuhne okamžitě, pár týdnů až měsíců mu to v závislosti na podmínkách skladování zabere určitě.

Léčivé účinky lipového medu

Léčivé účinky medu jsou známé už dlouhé stovky let. Lipový med přitom patří k těm neúčinnějším, co se týče prevence i následné léčby. Lipový med má totiž zázračnou schopnost poradit si s chřipkou i běžným nachlazením. Sice vás sám o sobě nevyléčí, ale výrazně k tomu přispěje. Usnadní vám totiž vykašlávání a může také snížit horečku. Pokud si lipový med dáte do kvalitního bylinného čaje, je také ideální prevencí proti vzniku takových chorob.

Dříve se med skladoval v soudcích, které byly vyrobeny z lipového dřeva, neboť v nich nemá nepříjemný zápach, nehořkne a dobře si zachovává přírodní chuť a vůni.

Lípa

Lípa

Lípa (Tilia) je listnatý opadavý strom. Listy jsou srdčité, střídavé, čepel pilovitá až zubatá. V dolní části stopky květenství je přisedlý listen, který zůstává také za plodu a vytváří létací aparát pro šíření plodů. Květy se nacházejí na převislých vrcholcích a jsou pětičetné, oboupohlavné. Tyčinek je 15–8 a na bázi jsou zpravidla srostlé v 5 svazečků. Blizna je pětilaločná a semeník pětipouzdrý. Plodem je oříšek, semeno je většinou jedno, vzácně dvě. Květy opyluje hmyz a plody se rozšiřují větrem.

Rozšíření

Lípa je rozšířena po celém mírném pásu severní polokoule, kde se nachází přibližně 30–40 druhů. U nás jsou původní pouze 2 druhy – lípa malolistá čili srdčitá (Tilia cordata Mill.) a lípa velkolistá. Jejich křížencem je lípa obecná (Tilia x vulgaris Hayne). Další druhy se pěstují zejména v arboretech a v intravilánech obcí, zcela ojediněle i ve volné přírodě. Mezi tyto patří např. lípa zelená (Tilia euchlora C. Koch), lípa stříbrná (Tilia tomentosa Moench), lípa americká (Tilia americana), lípa řapíkatá (Tilia petiolaris DC.) aj. Lípy jsou dlouho životaschopné díky vytváření výmladků, které dokážou eventuálně nahradit vymýcený nebo odumřelý hlavní kmen.

Využití

Velmi vysoko je ceněno lipové dřevo. Je lehké, měkké, světlé, nepraská, po navlhčení se nekrabatí a velmi lehce se opracovává. Je používáno při výrově nábytku a s velikou oblibou ho používají také dřevořezbáři. Lipové dřevo se používalo a dodnes se používá dveřní a okenní zárubně, na rámy obrazů, římsy, sochy, rýsovací prkna a na součásti hudebních nástrojů.

Účinky na zdraví

Z květů lípy se získává éterická silice, používaná v kosmetice a parfumérii. Odvar z lipových květů je tradičním prostředkem pro pocení při nachlazení, nebo je používán jako kloktadlo. Užívá se jako prostředek, jež zmírňuje bolesti při žaludečních kolikách a je považován za prospěšný při ledvinových kamenech. Čaj z lipových listů a květu je velice oblíbený a pokládá se za povzbuzující prostředek.



Mohlo by vás také zajímat