Jedlový med

Když se řekne medovicový med, jistě si vybavíte tmavší sklenici plnou zdraví a netradičního aroma. Tyto medy mohou včely vyrábět jen díky práci drobných mšic, které produkují lepkavé výměšky.

Medovnice jedlová (Cinara pectinatae)

Vlastnosti jedlového medu

Mírně pryskyřicová a celkově velmi příjemná chuť, tmavě hnědozelená až černá barva, to jsou průvodní znaky jedlového medu, jenž vydrží po dlouhé měsíce v tekutém stavu. Produkuje se ve velkém například na Slovensku, ochutnat ale můžete i některé druhy tohoto medu z oblasti Pošumaví nebo jiných regionů ČR s hlubokými jehličnatými lesy.

Jedlový med má mimořádný podíl polyfenolů, díky čemuž má silné antibakteriální účinky a dokáže zapůsobit i na špatně hojitelné rány. Má také naprosté minimum pylových alergenů, protože obsah proteinů z pylu je v tomto medu naprosto zanedbatelný. Může se použít i na komplikované pooperační rány, což dosti urychlí celkovou rekonvalescenci. Svůj smysl má třeba i při léčbě diabetických vředů.

Producenti medovice na jedlích

Ve středoevropském prostoru žije přes osm set druhů mšic, z toho jen každá dvacátá má nějaký význam pro tvorbu těchto typů medu. Samička nemá ani pět milimetrů, má lesklý povrch těla a žije celoročně na starších větvích jedlí mezi jehličím. Při sání pak vylučuje větší množství medovice, která pak poslouží pilným včelám jako jakýsi polotovar.

Na jedlových porostech se vyskytuje medovnice jedlová (Cinara pectinatae). K jejímu přemnožení dochází nejčastěji od července do srpna, někdy až do září.

zdroj obrázku: flickr.com



Mohlo by vás také zajímat