Koriandrový med
Koriandr (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina, která se pěstuje nejen jako koření, ale i jako medonosná rostlina. K produkci jednodruhového medu je potřeba velká koncentrace rostlin v době květu, takže koriandrový med vzniká pouze v oblastech, kde se koriandr pěstuje ve větších monokulturách.
Vzhled a barva
Koriandrový med má obvykle světle jantarovou až středně hnědou barvu, někdy s lehkým zlatavým nebo nazelenalým nádechem. Po zkrystalizování může zesvětlat a mít jemně krémovou strukturu. Krystalizace je poměrně pomalá, díky vyššímu obsahu fruktózy.
Vůně a chuť
Tento med je známý svým netradičním, kořenitým a mírně citrusovým aroma, které se jasně odlišuje od běžnějších druhů medu. Někteří jej popisují jako vůni sušeného koriandru nebo lehce anýzového koření, někdy s nádechem muškátového oříšku. Chuť bývá jemně štiplavá, sladká, kořenitá, s teplými tóny. Je to med, který má osobitý charakter a nemusí chutnat každému, ale gurmáni jej často oceňují.
Konzistence
Je přirozeně tekutější než jiné druhy medu, i po delší době zůstává polotekutý. Krystalizace probíhá jemně, med není hrubý ani zrnitý.
Vlastnosti a využití
Koriandrový med má i zajímavé zdravotní účinky:
- Podporuje trávení, zejména díky přirozeným silicím z květů koriandru.
- Působí protizánětlivě a může pomoci při nadýmání, křečích nebo bolestech břicha.
- Má antibakteriální vlastnosti díky obsahu bioaktivních látek.
- Je ceněn také jako stimulant imunity a pomocník při vyčerpání.
V kuchyni se koriandrový med využívá do čajů, marinád, jogurtů, orientálních pokrmů nebo k ochucení omáček a salátových zálivek.
Kde se koriandrový med produkuje
Koriandr (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina, která se pěstuje nejen jako koření, ale i jako medonosná rostlina. K produkci monoflorálního (jednodruhového) medu je potřeba velká koncentrace rostlin v době květu, takže koriandrový med vzniká pouze v oblastech, kde se koriandr pěstuje ve větších monokulturách.
Koriandr se pěstuje buď pro listy, které se sklízí v mladém stadiu, nebo pro semena, přičemž rostlina se nechá plně vyzrát a uschnout. Po odkvětu a dozrání semen již listy ani kořen nejsou dále využitelné. Listy i nať mají silné, specifické aroma, které lidé buď milují, nebo ho naopak nesnášejí – málokdy však zůstávají vůči jeho chuti lhostejní.
Typické oblasti produkce koriandrového medu:
- Bulharsko – nejznámější producent koriandrového medu v Evropě, zejména v jižních a centrálních částech země.
- Ukrajina a Moldavsko – tradiční pěstování koriandru pro semena i med.
- Turecko – v některých vnitrozemských oblastech.
- Indie – koriandr se zde pěstuje masivně, včetně pro účely medonosnosti.
- Egypt a Írán – tradiční oblasti pěstování koriandru, produkce koriandrového medu je zde však spíše menší a lokální.
- Česká republika a Slovensko – koriandr se pěstuje v menší míře, takže zdejší medy jsou spíše smíšené, nikoli ryze koriandrové.
Historie koriandru
Koriandr lidé pěstují déle než 3500 let. Již od pradávna byl ceněn pro své léčivé účinky. O koriandru se zmiňují staroegyptské papyry, sanskrtské spisy, Bible i díla antických lékařů – Plinia a Hippokrata. Římané jej rozšířili po celé Evropě, kde byl hojně využíván při vaření i v lékařství. Vědci z Kalifornské univerzity navíc prokázali, že sloučenina dodekanal obsažená v koriandrových listech je vysoce účinná proti salmonelám – dokonce dvakrát účinnější než běžná antibiotika.
