Smíšený med

Na pultech se vedle sebe potkávají medy květové, medovicové, lesní — a občas i takové s přívlastkem „smíšený“. Právě ten bývá zdrojem nedorozumění: tvrdí se, že ho legislativa nezná. Není to tak — a od 14. června 2026 se navíc mění celý rámec označování medu.

Podle původu pořád jen dvě kategorie

Med upravuje vyhláška č. 490/2025 Sb., účinná od 14. června 2026. Její § 15 odst. 1 je stručný: „Podle původu se med dělí na med květový a med medovicový.“ Žádná třetí kategorie mezi nimi nevzniká a dělení na květový a medovicový med platí dál.

Slovo „smíšený“ ale mimo předpis není. Podle § 15 odst. 4 písm. b) lze označení medu ve vztahu k původu doplnit názvem „jednodruhový“, nebo „smíšený“. Je to nepovinný přívlastek, nikoli samostatná kategorie. Prakticky stejnou možnost obsahoval už § 9 vyhlášky č. 76/2003 Sb., takže tvrzení, že vyhláška smíšený med nezná, nebylo přesné ani dřív. Se směsí počítá i jakostní tabulka: požadavek na součet fruktózy a glukózy nejméně 45 % hmotnostních (příloha č. 16) platí výslovně i pro směsi medovicového medu s květovým.

V přírodě se nektar a medovice mísí vždycky

Důvod je biologický. Včelám nelze nařídit, aby sbíraly výhradně nektar z květů, nebo výhradně medovici — sladké výměšky mšic, mer a puklic na jehličnanech a listnáčích. Zvlášť v létě se obojí snáší současně a končí v jednom plástu vedle sebe. Většina medů je proto z podstaty směsí a rozdíl mezi oběma druhy je otázkou převažujícího podílu, ne absolutní čistoty. Vyhláška to reflektuje i v definici: medovicový med pochází převážně z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách.

Vodivost: číslo, které rozhoduje o zařazení

Hranici určí laboratoř. Klíčovým parametrem je elektrická vodivost, kterou příloha č. 16 uvádí v jednotkách mS·cm⁻¹: květový med má mít nejvýše 0,8, medovicový nejméně 0,8. Do 13. června 2026 platila vyhláška č. 76/2003 Sb., která tutéž hranici uváděla jako 80 mS·m⁻¹ — jde o stejnou hodnotu v jiné jednotce (1 mS·cm⁻¹ = 100 mS·m⁻¹).

Vodivost odráží obsah minerálních látek a organických kyselin, jichž je v medovici výrazně víc než v nektaru. Studie ji spolu s obsahem draslíku, vápníku a hořčíku řadí k nejspolehlivějším ukazatelům pro odlišení obou typů. U medů na pomezí ale číslo samo nestačí a vyhláška zná výjimky: hranice 0,8 se nepoužije u medu lipového, kaštanového, vřesového ani u manuky, které mají vodivost přirozeně vysokou i bez medovice. Proto se kombinuje se smyslovým hodnocením a s mikroskopií sedimentu, kde se vedle pylových zrn hledají medovicové elementy — spory hub a řas z povrchu jehličí a listů.

Největší změna: na etiketě všechny země původu i s procenty

Nejcennější novinka je v § 15 odst. 3 písm. c). Med se označí zemí nebo zeměmi původu, kde byl sebrán. Pochází-li z více zemí, uvedou se všechny v hlavním zorném poli etikety, v sestupném pořadí podle podílu na hmotnosti a s procentním podílem každé z nich. Pro jednotlivý podíl je přípustná odchylka 5 %, vypočtená z dokumentace o sledovatelnosti. U balení lehčích než 30 g mohou být názvy zemí nahrazeny dvoupísmennými kódy podle normy ISO 3166-1.

Tím končí anonymní formulace typu „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, kterou vyhláška č. 76/2003 Sb. umožňovala do 13. června 2026 a která spotřebiteli neřekla nic. Nově uvidíte konkrétní výčet, třeba Ukrajina 45 %, Argentina 30 %, Česko 25 %. Zavedla ji směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1438 ze dne 14. května 2024, kterou se mění mimo jiné směrnice 2001/110/ES o medu; členské státy ji měly provést do 14. prosince 2025.

Filtrovaný a pastový med už ve výčtu nejsou

Proměnilo se i členění podle způsobu získávání a obchodní úpravy. Vyhláška zná v § 15 odst. 2 med vytočený, plástečkový, lisovaný, vykapaný, med s plástečky a pekařský, nově zvaný také průmyslový. Tentýž výčet ve vyhlášce č. 76/2003 Sb. obsahoval do 13. června 2026 navíc filtrovaný med a pastový med — ty už mezi zákonnými druhy nenajdete. U filtrovaného to dává smysl: § 16 odst. 6 zakazuje z medu odstraňovat pyl, ledaže tomu při čištění od cizorodých látek nelze zabránit. Slovo „pastovaný“ z etiket nezmizí, je to ale popis konzistence, ne druh medu.

Beze změny zůstává úleva pro nejběžnější medy: u vytočeného, lisovaného a vykapaného nemusí být původ ani způsob získání uveden a stačí označení „med“. Pekařský med má naopak povinnost navíc: na obalech musí být u názvu údaj, že je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování.

Co ukazují kontroly

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejňuje výsledky kontrol medu v tržní síti: v roce 2024 z 60 odebraných vzorků nevyhovělo 18, v roce 2025 z 37 vzorků 20. Kontroly jsou cílené, nejde tedy o podíl vadného medu na trhu, ale skladba závad je výmluvná: nesprávně deklarovaný botanický i geografický původ, zvýšený hydroxymethylfurfural, nízká aktivita diastázy i cizí amylázy. Kontext dodala akce Evropské komise a Společného výzkumného střediska (JRC) From the Hives: ze 320 vzorků medu dovezeného do EU v letech 2021 a 2022 bylo 147, tedy 46 %, podezřelých z nesouladu se směrnicí o medu, nejčastěji kvůli cukerným sirupům. V šetření z let 2015–2017 to bylo 14 %.

Jak číst etiketu

Přívlastek „smíšený“ znamená, že výrobce sám přiznává podíl nektaru i medovice; údaj o zemích původu s procenty prozradí, kolik medu ve sklenici pochází od českých včelařů. Narazíte-li i po červnu 2026 na starou etiketu, nejde o porušení předpisu: § 19 umožňuje doprodat takto označené zboží do vyčerpání zásob. Víc v přehledu druhových medů.

Zdroje a doporučená literatura

• Vyhláška č. 490/2025 Sb., o požadavcích na přírodní sladidla, potraviny se sladivými účinky, cukrovinky, kakaové boby, kakaové a čokoládové výrobky a med. 2025.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1438 ze dne 14. května 2024, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu a další. In: Úřední věstník Evropské unie. 2024.
• VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. 3. vydání. Praha: Brázda, 2013. ISBN 978-80-209-0399-0.
• MARA, Andrea; MAINENTE, Federica; SOURSOU, Vasiliki a další. New Insights on Quality, Safety, Nutritional and Nutraceutical Properties of Honeydew Honeys from Italy. Molecules. 2025, roč. 30, č. 2, článek 410. DOI: 10.3390/molecules30020410.
• ESCUREDO, Olga; CHOUZA, Manuela; RODRÍGUEZ-FLORES, María Shantal a další. Chemometric support for the botanical discrimination of honey from Northwest Spain. Food Chemistry. 2025, roč. 492, článek 145412. DOI: 10.1016/j.foodchem.2025.145412.
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Výsledky kontrol medu v tržní síti [datové soubory]. Brno: SZPI, 2024–2025.