Přemetení včel na mezistěny

Přemetení na mezistěny (též umělý smetenec) je zásah, při kterém včelař smete všechny včely i s matkou ze starého díla do čistého úlu vybaveného jen rámky s mezistěnami. Staré plásty i s plodem z včelstva odejdou. Dělá se ze tří důvodů: jako veterinární opatření v ohnisku moru včelího plodu nebo hniloby, jako ozdravný zásah u včelstva oslabeného nemocí či varroázou a jako rychlá obměna starého, ztmavlého díla.

Včely na rámku s mezistěnou

Proč přemetení funguje

Původci nemocí plodu se drží hlavně v díle. Spory bakterie Paenibacillus larvae, původce moru, přetrvávají v buňkách, v zásobách medu i v mrtvých larvách a zůstávají infekční řadu let. Když včelstvo o staré dílo přijde, přijde i o většinu infekčního materiálu. Včely si zásoby, které nesou ve volatkách, během stavby nového díla z velké části spotřebují. Metodika Výzkumného ústavu včelařského v Dole proto doporučuje přemetení doplnit důkladnou dezinfekcí úlů a pomůcek. Samotné včely totiž zůstávají tytéž a mohou původce dál přenášet.

Druhý účinek se týká kleštíka. Roztoč Varroa destructor se množí jen v zavíčkovaném plodu. Po přemetení je včelstvo několik dní úplně bez plodu a všichni roztoči sedí na dospělých včelách, kde je zasáhne ošetření. Evropský terénní pokus na 370 včelstvech v deseti zemích ukázal, že přerušení plodování v kombinaci s kyselinou šťavelovou odstranilo až kolem 90 % roztočů. Úplné odebrání plodu (a to přemetení v podstatě je) přitom fungovalo srovnatelně jako zaklíckování matky (Büchler a kol., 2020).

Podmínky a načasování

  • Snůška a pyl. Včelstvo musí z ničeho postavit celé dílo. Nejlépe to zvládne za dobré snůšky a s dostatkem pylu. Metodika VÚVč doporučuje období od poloviny dubna do poloviny července, tedy zhruba květen a červen.
  • Síla včelstva. Přemetá se včelstvo, které má dost včel na stavbu i na udržení tepla. Slabé včelstvo je lepší přemést do menšího prostoru, případně ho po přemetení spojit. Spojování ovšem neplatí v ohnisku nákazy: tam ho krajská veterinární správa může zakázat.
  • Cena zásahu. Stavba díla stojí včelstvo hodně medu. V tureckém pokusu postavila přemetená včelstva 95 % potřebného díla za 45 až 50 dní. Stavba je stála v průměru 19 až 20 kg medu a jejich produktivita byla o 55 až 60 % nižší než u kontrolních včelstev (Güler, 2008). Přemetené včelstvo je proto v daném roce spíš na obnovu než na med.

Mor a hniloba plodu: přemetení na pokyn KVS

Mor i hniloba včelího plodu jsou nebezpečné nákazy s povinností hlásit už podezření. Léčit je nelze ani nesmíte. Postup v ohnisku určuje vyhláška č. 144/2023 Sb. ve znění vyhlášky č. 447/2025 Sb., účinné od 1. 1. 2026. Když je nákaza potvrzená u méně než 15 % včelstev na stanovišti, utratí se jen nakažená včelstva. Pro ostatní pak krajská veterinární správa nařídí další opatření: výslovně mezi nimi jmenuje přemetení na mezistěny do nových nebo dezinfikovaných úlů, odstranění starého díla a likvidaci plodu. Když tato opatření provést nelze, nařídí likvidaci všech včelstev na stanovišti. Plásty z ohniska se pálí a med ze stanoviště se nesmí zkrmovat včelám. Starší literatura včetně metodiky VÚVč z roku 2017 ještě cituje zrušenou vyhlášku č. 299/2003 Sb. Platí ale vždy konkrétní rozhodnutí KVS, ne obecný návod. Více o nemoci najdete v článku Mor včelího plodu.

Co připravit

  • Nový nebo vydezinfikovaný úl (dno, nástavky, víko) a rámky s mezistěnami. Když mezistěny nestačí, metodika připouští zatavit do horní loučky aspoň centimetrový proužek mezistěny jako vodítko stavby.
  • Prázdný přenosný nástavek na odvčelené plásty, smetáček nebo husí brk a klícku na matku.
  • Krmivo: cukerný roztok nebo těsto a krmítko.
  • Při podezření na nákazu jednorázové rukavice a dezinfekci rukou i nářadí.

Velikost nového prostoru by měla být asi o třetinu menší, než kolik včelstvo zabíralo dřív, aby stavbu tepelně zvládlo. U rámkové míry 39 × 24 cm a dalších nízkých nástavků to bývá jeden až dva nástavky. U vysokých rámků (Langstroth, Dadant) stačí jedno plodiště, které se podle síly včelstva zúží přepážkou na menší počet mezistěn a rozšiřuje se, až včely stavbu dokončí.

Postup krok za krokem

  1. Za letového počasí odsuňte úl se včelstvem stranou a na jeho místo postavte nový úl s mezistěnami. Létavky se tak budou vracet do nového úlu.
  2. Najděte matku a zaklíckujte ji. Klícku zavěste mezi mezistěny doprostřed nového nástavku. Přemetat jde i bez hledání matky, ale velké provozy pak hlásí ztrátu zhruba 3 % matek. Bezmatečné včelstvo se pozná podle toho, že ani při dostatku krmení nestaví.
  3. Vyjímejte postupně všechny plásty a krátkým rázem z nich sklepněte včely do nového nástavku. Zbytek ometejte smetáčkem.
  4. Odvčelené plásty hned ukládejte do uzavřeného přenosného nástavku, aby je neobletovaly cizí včely. Hrozí totiž loupež a s ní i přenos nákazy.
  5. Úl zavřete a ještě ten den začněte krmit.
  6. Matku z klícky vypusťte, až se včely klidně usadí na mezistěnách a začnou stavět. V praxi to bývá za jeden až dva dny.
  7. Starý úl a dno mechanicky očistěte a vydezinfikujte (dřevo ožehem, ostatní registrovaným dezinfekčním přípravkem podle návodu), případně podle pokynů KVS.

Krmení po přemetení

Včely potřebují k vyloučení vosku dostatek cukru. Metodika VÚVč doporučuje podat 500 g těsta nebo roztoku dvakrát s odstupem jednoho až dvou týdnů a podle potřeby dokrmovat 50–60% cukerným roztokem, dokud včelstvo nevystaví dílo. Do prvních dávek přidává doplňkový přípravek s výtažkem rostliny Macleaya cordata. Je to podpora, ne léčba nákazy. Do krmení nikdy nedávejte med neznámého původu ani med z postiženého stanoviště, mohou v něm být spory. Krmte večer a nerozlévejte, jinak vyprovokujete loupež.

Kombinace s ošetřením proti varroáze

Bezplodé období po přemetení je nejlepší chvíle pro jedno účinné ošetření. Ošetřuje se v prvních dnech, dokud ve včelstvu není zavíčkovaný plod. Dělničí plod se víčkuje zhruba devátý den od nakladení vajíčka a matka začne klást, jakmile včely vytáhnou první buňky. Použijte registrovaný přípravek s kyselinou šťavelovou přesně podle příbalové informace a dodržte ochrannou lhůtu. Přemetení přitom nenahrazuje celoroční tlumení varroázy, je jen jeho součástí.

Co se starými plásty

  • Nákaza (mor, hniloba): všechny plásty se likvidují spálením podle rozhodnutí KVS, zpravidla za její přítomnosti. Nic se nepřetavuje doma.
  • Varroáza nebo obnova díla, zdravé stanoviště: světlé plásty s plodem lze podle metodiky použít na oddělek, ovšem jen když laboratorní vyšetření měli potvrdilo, že na stanovišti nekolují nebezpečné patogeny. Pozor, plod v nich nese roztoče, takže oddělek se musí po vylíhnutí plodu ošetřit. Staré tmavé dílo jde na vytavení vosku.

Varianty

  • Přemetení do kartonových krabic na oddělky: metodika ho doporučuje, když chybí náhradní nástavky. Včely staví v krabici, než se původní úly vydezinfikují, a pak se přeloží zpět.
  • Preventivní obměna díla: stejný postup jako výše, bez nařízení a bez pálení plástů. Dá se spojit s protirojovým opatřením u včelstva v rojové náladě.

Typické chyby

  • Přemetení bez snůšky a bez krmení: včely nestaví, hladovějí a slábnou.
  • Příliš velký prostor: včelstvo neudrží teplo a stavba vázne.
  • Pozdní termín (srpen a dál): včelstvo nestihne postavit dílo a vychovat zimní včely.
  • Matka nezajištěná: zahyne nebo se ztratí a včelstvo zůstane bez matky.
  • Odkryté plásty a rozlitý sirup: loupež a roznesení nákazy po okolí.
  • Promeškané bezplodé okno: ošetření proti kleštíkovi zasáhne jen část roztočů.

Shrnutí

  • Přemetení odebere včelstvu staré dílo s původci nemocí a na několik dní i veškerý plod.
  • Nejlépe se dělá od poloviny dubna do poloviny července, za snůšky, s dostatkem pylu a s přikrmováním.
  • Nový prostor má být asi o třetinu menší a matka zaklíckovaná.
  • Při moru nebo hnilobě rozhoduje KVS. Plásty se pálí a med se nesmí zkrmovat.
  • Bezplodé období využijte k ošetření registrovaným přípravkem s kyselinou šťavelovou.
  • Počítejte s tím, že přemetené včelstvo dá ten rok výrazně méně medu.

Zdroje a doporučená literatura

  • KAMLER, Martin; TYL, Jan; TITĚRA, Dalibor. Očista včelstev přemetením na mezistěny s aplikací podpůrných imunostimulačních látek: certifikovaná metodika. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2017. ISBN 978-80-87196-24-3.
  • Vyhláška č. 447/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/2023 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a tlumení některých nákaz včel. In: Sbírka zákonů a mezinárodních smluv. 2025.
  • BÜCHLER, Ralph; UZUNOV, Aleksandar; KOVAČIĆ, Marin a kol. Summer brood interruption as integrated management strategy for effective Varroa control in Europe. Journal of Apicultural Research. 2020, roč. 59, č. 5, s. 764–773. DOI: 10.1080/00218839.2020.1793278.
  • GÜLER, Ahmet. The effects of the shook swarm technique on honey bee (Apis mellifera L.) colony productivity and honey quality. Journal of Apicultural Research. 2008, roč. 47, č. 1, s. 27–34. DOI: 10.1080/00218839.2008.11101420.
  • WINSTON, Mark L. The Biology of the Honey Bee. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. ISBN 0-674-07409-2.
  • VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.

Mohlo by vás také zajímat