Domácí med

Mor včelího plodu

Jedním z problémů, které pronásledují nejen tuzemská včelstva, je takzvaný mor včelího plodu. Jde o onemocnění, které napadá včelí larvy a přichází ke slovu tehdy, když nepanuje v prostředí úlu dostatečná hygiena.  

Paenibacillus larvae larvae

Mor včelího plodu je celosvětovým problémem

Kromě českých a moravských oblastí je mor včelího plodu rozšířen doslova po celém světě. Důležitá je v tomto směru prevence, protože toto onemocnění může mít velký vliv nejen na zdraví celého včelstva a výnos medu a vosku. Pokud totiž něco podobného propukne, musí včelaři zlikvidovat celý svůj provoz, aby se nemoc nešířila rychle dál. Ostatně, včelstvo by jim takřka s jistotou nejpozději do několika let uhynulo samo.

Bohužel, proti moru neexistuje žádný účinný lék, bakterie, které jej vyvolávají, odolají i dlouhé desítky let bez přímého hostitele, problém jim nedělá ani působení silného mrazu nebo dokonce ohně. S nadsázkou řečeno, jsou skoro nesmrtelné a tím více nebezpečné – spory včelího moru jsou prakticky v každém včelstvu. Není však bez zajímavosti, že je pozorován prakticky výhradně u včelstev, o které se starají lidé. Volně žijící včelstva morem včelího plodu prakticky netrpí. Ta jsou totiž na člověku nezávislá, a tudíž musí být „přirozeně vitální“.

Vznik nákazy

Za morem stojí tyčinkovitá bakterie Paenibacillus larvae, která je velká zhruba jen pět mikrometrů a pohybuje se velmi rychle pomocí bičíků. Včelí larvy se nakazí z potravy, kterou jim dodávají dělnice. Ty jsou proti nákaze odolné, larvy ale díky otravě brzy uhynou. Zatímco včely chtějí jejich pozůstatky odklidit, rozšiřují pak nevědomky nákazu do dalších pláství. Bakterie se pak také mohou znovu dostat do akce z jejich výkalů, v žaludku dokáží bez problémů přežít. Pokud je pak včelstvo početně oslabeno nízkou porodností, přímo vybízí k vyloupení jinou kolonií – a poté se celá nákaza snadno šíří dál.

Příznaky moru včelího plodu

Napadení morem je viditelné až poté, kdy je larva tzv. „zavíčkována“. Víčka buněk, která se bakteriím podařilo napadnout, jsou velmi tmavá, propadlá a v některých případech i lehce natržená. Změní se i barva, objevují se tóny šedé a napadené plody také silně zapáchají.

Řešení nákazy a prevence

Díky opravdu drastickým opatřením ze strany Státní veterinární správy se podařilo nákazu dostat pod kontrolu. Svůj podíl na tom má i poctivost včelařů, kteří každoročně zčásti obměňují dílo (doporučuje se kompletní obměnu dokončit v tříletém cyklu) a ničí staré plásty. O nákaze lze rozhodnout jen pomocí laboratorní analýzy, je proto bezpodmínečně nutné odeslat vzorek k posouzení odborníkům.

Důležitá je maximální dezinfekce – a to jak úlů, tak i souší a dalších včelařských potřeb. Nově nasazená včelstva umístit do nového úlu, nepoužívat plásty, vosk a pyl z oblastí, kde by se potenciálně mohla vyskytnout nákaza. A především, nepokoušet se o léčbu svépomocí, která může vést k mnoha škodám. Problém je nutné bezpodmínečně nahlásit Státní veterinární správě a bohužel, ve většině případů, se s napadeným včelstvem také nenávratně rozloučit. Mor včelího plodu se nesmí podcenit, ačkoliv je v našich podmínkách stále vzácnější. Poté, co se ohlásí výskyt, trvá jednoletá pozorovací doba. Poté provede člen Státní veterinární správy důkladnou prohlídku. Pokud je výsledek negativní, je nákaza již definitivně prohlášena za vymýcenou.

Je med z napadených včelstev závadný?

Co s medem ze včelstev které postihla tato pohroma? Je možné konzumovat med ze včelstev napadených morem včelího plodu? Nemusíte se ničeho obávat, bakterie Paenibacillus larvae není pro člověka nijak škodlivá a takovýto med je možné normálně spotřebovat.

Riziko je to pouze pro ostatní včely, které například náhodou objeví vyhozenou sklenici se zbytkem kontaminovaného medu a tímto způsobem se nakazí a bakterii přenesou.

 

Zdroje a odkazy:


TOPlist