Loupež včel: jak ji poznat, zastavit a předejít jí

Loupež je stav, kdy včely jednoho včelstva vnikají do cizího úlu a odnášejí z něj zásoby. Objevuje se hlavně v bezsnůškovém období, nejčastěji v pozdním létě a na podzim po vytočení posledního medu a během krmení. Loupené včelstvo může během několika dní přijít o zásoby, plod i matku, a loupež zároveň přenáší choroby a roztoče mezi včelstvy i stanovišti. Včelař ji musí umět rozpoznat včas, zastavit a hlavně jí předcházet.

Proč a kdy loupež vzniká

Létavky hledají zdroj potravy. Když v přírodě nic nekvete, obracejí pozornost na vše, co voní medem nebo cukrem: rozlitý sirup, odložené plásty, otevřené úly. Tento stav se označuje jako slídivost. Včelstva se proti tomu brání posílením stráží: v bezsnůškovém období strážkyně u česna vpustily asi 80 % vlastních včel, ale jen asi 25 % cizích, zatímco ve snůšce byly mnohem benevolentnější (Downs a Ratnieks, 2000). Loupež propuká tam, kde je obrana slabá.

Nejčastější spouštěče:

Slabá, bezmatečná nebo nemocná včelstva a čerstvé oddělky, které neobsadí česno dost strážkyněmi.
Příliš široké česno vzhledem k síle včelstva a mezery a spáry v úlu.
Chyby při krmení: rozlitý roztok, krmení přes den, krmítka přístupná zvenku. Krmení na volné ploše v blízkosti úlů slídivost výrazně zvyšuje (Titěra et al., 2018).
Dlouhé prohlídky v bezsnůškovém období a plásty, medomet či vosková víčka ponechané včelám „k vylízání“.
Kolabující včelstva silně napadená varroázou, která se už nebrání a lákají lupičky z okolí (Peck a Seeley, 2019).

Mezi lupičkami podle výzkumu převažují kratší dobu žijící jedinci, kteří jsou navíc častěji a silněji nakažení nosematózou (Wang et al., 2025, s odkazem na práci Kuszewské a Woyciechowského z roku 2014). Pro loupené včelstvo to znamená další riziko nákazy.

Jak loupež poznat: prolet mladušek, nebo lupičky

Nejčastější omyl začínajícího včelaře je zaměnit loupež za prolet mladušek. Rozdíly jsou ale dobře pozorovatelné.

Prolet mladušek probíhá za teplého počasí, typicky odpoledne, a trvá krátce. Před česnem poletují mladé, světlé, šedivě ochlupené včely, které se orientují, a proto létají v obloučcích hlavou k úlu. Na česně je klid: včely po sobě lezou, ale nepřou se, a po chvíli je po všem.

Loupež se pozná podle těchto znaků (Wang et al., 2025):

provoz trvá od rána do večera, ne jen krátce odpoledne,
před česnem a podél spár úlu poletují nervózně kličkující včely, které hledají jinou cestu dovnitř,
lupičky jsou ošoupané, tmavé a lesklé, bez ochlupení, typické pro starší létavky,
na česně probíhají rvačky, včely se válejí v klubkách, před úlem leží mrtvolky se zahnutými zadečky,
z úlu vylétají včely těžké a plné, dovnitř přilétají lehké,
na podložce nebo dně úlu je měl z rozkousaných víček, plásty jsou rozhryzané.

Tichá loupež je zrádnější. Oslabené nebo bezmatečné včelstvo se vůbec nebrání, rvačky nejsou a úl působí jako normálně létající, jen je provoz o něco silnější. Spolehlivým vodítkem je, že lupičky létají ještě za soumraku, kdy ostatní úly utichly. Pomůže i jednoduchý test: posypte okolí česna loupeného úlu moukou a sledujte, do kterého úlu se poprášené včely vracejí (Wang et al., 2025).

Okamžitý zásah

Loupež se zastavuje snadno na začátku a těžko, když se už rozběhla. Postupujte rychle:

Zužte česno loupeného úlu na průchod jedné až dvou včel. Při silné loupeži ho uzavřete úplně, ale jen tehdy, když má úl zajištěné větrání (síťka na dně nebo ve víku). V horkém dni bez větrání hrozí zapaření.
Zakryjte česno trávou nebo větvemi. Lupičky ztratí přímou cestu, zatímco domácí včely se přes překážku proderou. Rozruch na stanovišti tlumí i rozprašování vody do vzduchu (Wang et al., 2025).
Úl přes den neotevírejte. Každé otevření uvolní vůni zásob a přiláká další lupičky.
Zajistěte přísun vody a potravy. Uzavřené včelstvo potřebuje vodu; vyloupenému včelstvu dejte večer krmení dovnitř úlu.
Česno otevírejte postupně, nejdřív na průchod jedné včely, až se situace uklidní, obvykle za jeden až dva dny.
Zjistěte příčinu. Navečer včelstvo prohlédněte: má matku a plod? Kolik má zásob? Nejsou na plodu známky nemoci? Pokud příčinu neodstraníte, loupež se obnoví.
Při těžké loupeži lze loupené včelstvo přenést na jiné stanoviště, dostatečně daleko, aby se lupičky nevracely. Slabé bezmatečné včelstvo je obvykle rozumnější spojit se silným, když se situace uklidní.

Varianty podle úlové soustavy

Nízkonástavkové úly (39×24 a obdobné míry) mívají česno v podmetu a často i očko v nástavku. Při hrozbě loupeže se očko zavírá a česno zužuje česnovou vložkou. Zúžený průchod má být tam, kde sedí včely; když sedí daleko od česna, nemají ho čím hlídat.

Langstroth, Dadant a úly s vysokými nástavky mají obvykle široké podmetové česno přes celou šíři úlu. To se po snůšce zužuje klínem nebo vložkou na několik centimetrů, u oddělků a slabých včelstev na průchod jedné až dvou včel.

Prevence

Zužte česna hned po skončení snůšky, obvykle v srpnu, a přizpůsobte je síle včelstva. Zúžené česno pomáhá i proti vosám a sršňům, které v pozdním létě loupí stejně jako cizí včely.
Pracujte navečer a prohlídky v bezsnůškovém období zkraťte na nezbytné minimum.
Krmte večer, uvnitř úlu a na celém stanovišti najednou. Krmte jen tolik, kolik včely vyberou do rána. Nerozlévejte roztok; každá kapka přiláká včely, zvlášť po vytočení medu (Titěra et al., 2018). Mějte při krmení po ruce vlhký hadr. Sacharózový roztok podle přehledu láká lupičky víc než invertní sirup (Wang et al., 2025).
Nenechávejte nic sladkého venku: plásty, víčka, vytočený medomet, nádoby od krmení. Vytočené plásty vracejte do úlů navečer.
Slabá včelstva a oddělky držte na úzkém česně a mějte pod kontrolou matky. Neperspektivní slabá včelstva spojte včas.
Utěsněte spáry v úlech a tlumte varroázu tak, aby žádné včelstvo na stanovišti nekolabovalo. Uhynulé nebo kolabující včelstvo ihned uzavřete a odneste.

Loupež a šíření nemocí

Loupež je jedna z hlavních cest, jak se choroby a roztoči dostávají ze včelstva do včelstva. V pokusu s barevně odlišenými včelami se roztoči Varroa destructor masivně rozšířili do okolních, předtím téměř nenapadených včelstev ve chvíli, kdy se silně napadená včelstva začala hroutit a okolní včely je vylupovaly. Autoři proto kolabující včelstva nenazývají „roztočovými bombami“, ale „návnadami pro lupičky“ (Peck a Seeley, 2019). U moru včelího plodu bylo zjištěno, že blízkost klinicky nemocných včelstev zvyšovala výskyt spor na včelách. Přenos mezi stanovišti probíhal zhruba do 1 km od nemocných včelstev a od 2 km byl výrazně nižší; šlo o vylupování včelstev, která na mor uhynula (Lindström et al., 2008).

Prakticky z toho plyne: úl s uhynulým včelstvem nikdy nenechávejte otevřený. Podezření na mor včelího plodu nebo jinou nákazu hlaste krajské veterinární správě a postupujte podle jejích pokynů.

Typické chyby

Záměna proletu mladušek za loupež. Zbytečné zavírání česna silného včelstva v horku.
Přehlédnutí tiché loupeže. Včelstvo přijde o zásoby, aniž by si toho včelař všiml.
Úplné uzavření bez větrání. Zapaření včelstva v teplém dni.
Rozebírání loupeného úlu přes den. Loupež se rozšíří na další úly.
Krmení přes den a rozlitý roztok. Spustí loupež na celém stanovišti.
Řešení následku bez příčiny. Loupež se po otevření česna vrátí.

Shrnutí

Loupež hrozí v bezsnůškovém období, hlavně v pozdním létě a na podzim, a postihuje slabá, bezmatečná a nemocná včelstva.
Prolet mladušek je krátký, odpolední a klidný; loupež trvá celý den, provázejí ji rvačky, mrtvolky a ošoupané tmavé včely.
Okamžitý zásah: zúžit nebo uzavřít česno s větráním, zakrýt ho, úl neotevírat přes den a pak najít příčinu.
Prevence: úzká česna po snůšce, práce a krmení navečer uvnitř úlu, nic sladkého venku.
Loupež šíří varroázu i mor včelího plodu; kolabující a uhynulá včelstva hned uzavřít.

Zdroje a doporučená literatura

VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
TITĚRA, Dalibor (ed.) a kol. Správná praxe a kvalita krmení včel pro úspěšné přezimování: certifikovaná metodika. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2018. ISBN 978-80-87196-43-4.
WANG, Xinyu; HUANG, Ting; JI, Quanzhi; GUO, Jun; ZHAO, Yazhou. Honey Robbing: Causes, Impacts and Preventive Measures. Insects. 2025, roč. 16, č. 1, čl. 15. DOI: 10.3390/insects16010015.
DOWNS, Stephen G.; RATNIEKS, Francis L. W. Adaptive shifts in honey bee (Apis mellifera L.) guarding behavior support predictions of the acceptance threshold model. Behavioral Ecology. 2000, roč. 11, č. 3, s. 326–333. DOI: 10.1093/beheco/11.3.326.
PECK, David T.; SEELEY, Thomas D. Mite bombs or robber lures? The roles of drifting and robbing in Varroa destructor transmission from collapsing honey bee colonies to their neighbors. PLOS ONE. 2019, roč. 14, č. 6, e0218392. DOI: 10.1371/journal.pone.0218392.
LINDSTRÖM, Anders; KORPELA, Seppo; FRIES, Ingemar. Horizontal transmission of Paenibacillus larvae spores between honey bee (Apis mellifera) colonies through robbing. Apidologie. 2008, roč. 39, č. 5, s. 515–522. DOI: 10.1051/apido:2008032.