Jak udělat oddělek

Oddělek je nové, zpočátku malé včelstvo, které včelař sestaví z plodových a zásobních plástů obsednutých včelami odebraných jednomu nebo více silným včelstvům. Dělá se hlavně v květnu a v první polovině června, kdy jsou včelstva na vrcholu rozvoje. Slouží k rozmnožení včelstev, k náhradě zimních ztrát, k chovu a zásobě mladých matek a také k tlumení rojové nálady v mateřském včelstvu.

Podmínky a načasování

Oddělek se dělá ze včelstva, které má dost včel i plodu a z něhož lze plásty odebrat, aniž by to ohrozilo jeho výkon. V praxi to znamená včelstvo, které už obsedá plodiště i medník a na jaře se plynule rozvíjí. Slabé nebo nemocné včelstvo se nedělí. Dělení nepomůže ani jemu, ani oddělku.

Nejvhodnější období je od začátku května do poloviny června (viz Květen na včelnici a Červen na včelnici). Rozhoduje čas, který oddělek potřebuje k vychování matky. Když si oddělek vychovává matku sám z mladých larev, nová matka se vylíhne zhruba za 12 dní, protože vývoj matky od vajíčka trvá 16 dní (Winston). Mladá matka pak podniká snubní lety a klást začíná v průměru asi 13 dní po vylíhnutí (Pérez-Sato a Ratnieks). Od založení oddělku do prvních vajíček tak uplyne tři a půl až čtyři týdny a dalších 21 dní trvá, než se vylíhnou první dělnice. Oddělek založený v červenci už do zazimování obvykle nezesílí.

Další podmínkou je přítomnost trubců. Bez nich se mladá matka nespáří a z oddělku se stane včelstvo s trubcokladnou matkou. Na většině stanovišť jsou trubci od května do července, v časném jaru však ještě nemusí být.

Co oddělek potřebuje: plod, včely, zásoby

Oddělek musí mít dost včel na to, aby zahřál a ošetřil přidaný plod, a zároveň nesmí oslabit mateřské včelstvo natolik, že přijde o snůšku. Základem jsou obsednuté plodové plásty, převážně se zavíčkovaným plodem, ze kterého se během několika dnů líhnou nové včely. Pokud si má oddělek vychovat matku sám, musí mít i otevřený plod s vajíčky a mladými larvami. K tomu se přidává jeden zásobní plást se zavíčkovanými zásobami, jeden pylový plást a případně jedna mezistěna nebo souš, kam bude nová matka klást.

Kolik plodových plástů dát, záleží na velikosti rámku. U rámkové míry 39 × 24 cm a u Langstrothu, jejichž plásty mají podobnou plochu, se oddělek obvykle sestavuje ze 3–4 plodových plástů. U Dadantu nebo jiných vysokých rámků, kde má jeden plást výrazně větší plochu, stačí 2–3 plodové plásty. Mladé včely se do oddělku navíc dosypávají z dalších plástů. Mladušky na nové stanoviště nelétají a v oddělku zůstanou.

Oddělek se nejčastěji usazuje do plemenáče nebo do jednoho nástavku s přepážkou. U nízkonástavkových úlů lze oddělek postavit do samostatného nástavku na vlastní dno. U vysokých nástavků a Dadantu se obvykle používá oddělkový úl na menší počet rámků.

Postup krok za krokem

Připravte úl pro oddělek, krmítko, mezistěnu a zúžené česno nebo očko. Pracujte za teplého, klidného počasí, nejlépe dopoledne, kdy je většina létavek na pastvě.
Najděte matku mateřského včelstva a plást s ní dejte stranou nebo do klícky. Matka nesmí odejít s oddělkem, pokud to nemáte v úmyslu. Kdyby se do oddělku omylem dostala, zůstane mateřské včelstvo bez matky.
Vyberte plodové plásty i s obsedajícími včelami a přeneste je do oddělku. Plodové plásty dejte doprostřed, přímo proti česnu nebo očku, zásobní a pylový plást po stranách.
Dosypte mladé včely smetením z jednoho nebo dvou dalších plodových plástů.
Zužte česno tak, aby jím prošla jedna nebo dvě včely. Malý oddělek se hůř brání slídilkám.
Nechte odletět létavky. Oddělek nechte asi hodinu stát na místě nebo na víku mateřského úlu. Starší včely se vrátí do mateřského včelstva a v oddělku zůstanou včely, které se s ním na novém místě udrží.
Odneste oddělek na stanoviště ve stínu nebo polostínu a dejte mu matku, zralý matečník, nebo ho nechte, ať si matku vychová sám (viz Varianty).
Kontrolujte opatrně. Po prvním týdnu stačí krátce nahlédnout, zda jsou zásoby. Další zásah zhruba za tři až čtyři týdny, kdy se ověřuje zakladení. Během snubních letů oddělek zbytečně nerušte.

Umístění: stín, vzdálenost a létavky

Létavky si pamatují polohu svého úlu a z oddělku postaveného na stejném stanovišti se během prvních hodin vracejí zpět do mateřského včelstva. Úbytek je třeba předem počítat, a proto se do oddělku sypou mladé včely navíc. Druhou možností je odvézt oddělek na stanoviště vzdálené několik kilometrů. Pak v něm zůstanou i létavky a oddělek může být menší.

Oddělek na stejné včelnici má stát ve stínu. Malé včelstvo s malým česnem se na přímém slunci přehřívá a včely, které by jinak ošetřovaly plod, musí větrat a nosit vodu.

Krmení a ochrana před loupeží

Oddělek bez létavek první dny nesnáší nektar, a proto potřebuje vlastní zásoby. Zásobní plást obvykle stačí do doby, než matka začne klást. Pak se oddělek podporuje přikrmováním malými dávkami cukerného roztoku nebo sladinou, aby rostl a stavěl mezistěny. Krmí se večer, do vnitřního krmítka a nikdy přes česno. Rozlitý roztok a krmení přes den jsou nejčastější příčinou loupeže.

Varroáza a oddělek

Dělení snižuje tlak varroázy. Výzkumný ústav včelařský v Dole uvádí, že se díky rychlému vývoji a vyšší čisticí aktivitě oddělků roztoči v oddělcích množí pomaleji. Zároveň ale upozorňuje, že na to nelze spoléhat a varroázu je třeba sledovat. Oddělek, který si vychovává matku, má krátké období bez plodu: zavíčkovaný plod se vylíhne a nová matka ještě neklade. V té době jsou všichni roztoči na dospělých včelách, kde je léčivo zasáhne. V americké studii z roku 2025 dosáhlo ošetření oddělků v tomto okně pokapem kyseliny šťavelové nebo přípravkem s chmelovými kyselinami účinnosti 75–83 %, srovnatelné s amitrazem. Odpařování kyseliny šťavelové dosáhlo jen 44 % (Aurell a kol.). Které přípravky jsou u nás k dispozici, určuje registrace. Používejte jen přípravky registrované v ČR, podle návodu a pokynů KVS.

Varianty oddělků

Oddělek na plodu nedostane matku a vychová si ji sám z mladých larev na nouzových matečnících. Je nejjednodušší, ale nejpomalejší a o původu matky rozhoduje náhoda.
Oddělek se zralým matečníkem dostane den nebo dva po založení zavíčkovaný matečník z vlastního chovu nebo od chovatele. Ušetří asi týden a umožní volbu linie.
Oddělek s oplozenou matkou dostane matku v klícce. Je nejrychlejší, protože matka klade do několika dní. Postup popisuje článek Přidání matky do včelstva.
Oddělek se starou matkou: do oddělku odejde stará matka s několika plásty a mateřské včelstvo si vychová novou. Často se používá při rojové náladě, protože odchod matky napodobí vyrojení.
Smetenec je oddělek bez plodu ze smetených včel, usazený na mezistěny a doplněný matkou. Bližší postup najdete v článku Přemetení včel na mezistěny.
Sběrný oddělek se skládá z plodových plástů z několika včelstev. Odlehčí včelstvům s rojovou náladou a po vylíhnutí plodu se dá dál dělit nebo použít k posílení slabších včelstev.

Typické chyby

Příliš slabý oddělek neudrží teplotu plodu, plod zachladí a oddělek se snadno stane obětí loupeže.
Příliš silný oddělek zbytečně oslabí mateřské včelstvo a připraví ho o snůšku.
Oddělek na plném slunci se přehřívá a místo péče o plod včely větrají.
Široké česno a krmení přes den přilákají slídilky a vyvolají loupež.
Matka omylem v oddělku: mateřské včelstvo zůstane bez matky a stráví týdny výchovou nové.
Pozdní oddělek z července obvykle nezesílí natolik, aby přezimoval.
Vynechané ošetření proti varroáze: oddělek s nízkým napadením na jaře může mít na podzim vysoké.

Shrnutí

Oddělek se dělá v květnu a do poloviny června ze silného a zdravého včelstva.
Základem jsou obsednuté plodové plásty (3–4 u rámku 39 × 24 cm a Langstrothu, 2–3 u Dadantu), zásobní a pylový plást a mladé včely navíc.
Létavky se vracejí do mateřského včelstva. Oddělek na stejné včelnici proto potřebuje víc mladých včel, stín a zúžené česno.
Bez matky vychovává oddělek novou matku zhruba čtyři týdny. Zralý matečník nebo oplozená matka celou věc urychlí.
Krmit večer a do vnitřního krmítka. Období bez plodu je vhodné k ošetření registrovaným přípravkem.

Zdroje a doporučená literatura

VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. 3. vyd. Praha: Brázda, 2013. ISBN 978-80-209-0399-0.
WINSTON, Mark L. The Biology of the Honey Bee. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. ISBN 0-674-07409-2.
PÉREZ-SATO, Juan Antonio; RATNIEKS, Francis L. W. Comparing alternative methods of introducing virgin queens (Apis mellifera) into mating nucleus hives. Apidologie. 2006, 37(5), 571–576. DOI: 10.1051/apido:2006036.
AURELL, Dan; BRUCKNER, Selina; STEURY, Todd D.; WILLIAMS, Geoffrey R. Treating newly split Apis mellifera honey bee colonies with organic miticides: an opportunity for Integrated Pest Management of Varroa destructor mites. Journal of Economic Entomology. 2025, 118(4), 1495–1503. DOI: 10.1093/jee/toaf126.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VČELAŘSKÝ. Celý rok proti varroáze [online]. Dol: VÚVč [cit. 2026-11-09]. Dostupné z: https://www.beedol.cz/cely-rok/