Roj

Roj neboli rojení je přirozený způsob, kterým se množí včelstvo a označuje dělení včelí osádky úlu. Spočívá v osazení a vytvoření nového úlu, kde si včely vychovají novou matku.

včelí roj

Jakmile se nová matka vylíhne, ta stará spolu se spoustou dělnic vyletí ven a začne vyhledávat místo k založení nového úlu. Nová včelí královna zůstává a pokračuje ve stávajícím úlu s dělnicemi, které jí zbyly. Založit nové včelstvo nemůže jen samotná matka, ani velký počet dělnic a již vůbec ne trubci. K tomuto je potřeba celé společenstvo a k rozmnožování všech jednotlivců ve včelstvu samotném je nezbytné také rozmnožování včelstev.

Rojení je přirozená potřeba včel, ale včely se nemusí rojit pokaždé. Existují faktory, které včely k rojení motivují, ale zdaleka ještě nejsou známy všechny.

Mezi nejznámější faktory patří:

  • Nedostatek prostoru – pokud je v úle hodně včel ale málo místa, tak to včely budou řešit s vysokou pravděpodobností právě rojením.

  • Teplota – je-li v úle vyšší teplota a špatně se větrá, rojí se včely ochotněji.

  • Přítomnost trubců v úle – jestliže včelař jakýmkoliv způsobem zabraňuje včelám vychovávat své trubce, tak tím k rojení vlastně přispívá.

Roj rozlišujeme na prvoroj, kdy vylétá stará včelí královna, druhoroj, kdy vylétá nová, ještě neoplozená matka a poroj, ve kterém jsou přítomny jiné neoplozené matky s ostatními včelami.

Průběh rojení

Necelý měsíc před rojením začne včelstvo vykazovat příznaky tzv. rojové nálady. Čilý let viditelně ochabl a dělnice vytváří větší počet matečníků, kdyby se náhodou některý nevydařil. Matka je zaklade a tím je zahájem vývoj nové matky. Další známkou rojové nálady jsou matečníky s vajíčky a rostoucími larvami obsahující nadbytek mateří kašičky. Matka má oproti dřívějším dnům nápadně štíhlý zadeček. Včelstvo, které se chystá rojit, ji již tak vydatně nekrmí, aby při rojení mohla vůbec létat. Čas vyrojení nastává, jakmile je zavíčkováno jeden nebo více matečníků, ven vylétá jen minimum včel, protože vše podstatné se děje uvnitř. Když se nová matka vylíhne, ta stará kolem sebe shromáždí početnou skupinu dělnic, které spolu s ní opustí úl. Když včely z úlu vylétnou, vytvoří formaci připomínající oblak a přeletí na nějaké předem vyhlédnuté místo – např. na větev nebo kmen menšího stromu. Zde se všechny usadí, vytvoří hustý chomáč s matkou uprostřed a zůstanou tam přibližně 2 – 5 dní. V této době včely z chomáče vylétají a hledají nějaké vhodné místo nebo dutinu, kde se budou moci usadit.

Jakmile ho najdou, celý chomáč přeletí tam, kde si začnou stavět nový domov, tedy nový úl. Ve starém úlu se musí nová matka vypořádat s ostatními matkami, které se vylíhly spolu s ní. Buď některá z nových matek shromáždí menší skupinu dělnic a vyrojí se, nebo se všechny matky mezi sebou poperou na život a na smrt tak, aby v úlu zůstala jen jediná. Život v úlu se poté vrátí do normálu, ale chvíli potrvá, než se včely začnou opět množit. Matka bude potřebovat ještě nejméně 14 dní, než bude moci znovu klást.



Mohlo by vás také zajímat


TOPlist