Spojování včelstev

Spojování včelstev je zásah, při kterém včelař sloučí dvě včelstva do jednoho úlu tak, aby se včely navzájem nenapadaly a výsledné včelstvo mělo jednu kladoucí matku. Dělá se hlavně na jaře po první prohlídce, kdy se ukáže bezmatečné včelstvo nebo včelstvo s vadnou matkou, a na konci léta, kdy se slabá včelstva slučují před zazimováním. Cílem je jedno silné včelstvo místo dvou slabých, z nichž by jedno nebo obě zimu nepřežila nebo by v sezoně nic nepřinesla.

Proč se včely cizího včelstva napadají

Včely rozlišují příslušnost k vlastnímu včelstvu podle pachu. Ten si z velké části přebírají z prostředí hnízda, zejména z vosku plástů, který je důležitým zdrojem rozpoznávacích látek (Breed et al., 1995). Silný vliv mají mastné kyseliny, které se ve vosku běžně vyskytují. Navazující práce shrnuje, že výměna prázdných plástů mezi dvěma včelstvy ještě před spojením omezuje rvačky po sloučení a že podobně působí i ošetření včel olejem s obdobným složením mastných kyselin (Breed et al., 2012).

Druhým faktorem je přísnost strážkyň u česna. Ta se mění podle snůšky. V bezsnůškovém období strážkyně ve sledovaných včelstvech vpustily asi 80 % vlastních včel, ale jen asi 25 % cizích. Se zlepšující se snůškou se stávaly benevolentnějšími, až vpouštěly prakticky každou včelu, která přiletěla (Downs a Ratnieks, 2000). Odtud plyne pravidlo, které včelaři znají z praxe: během snůšky jde spojování snadno, v době slídivosti je potřeba opatrnost.

Všechny metody spojování tedy dělají totéž: dávají včelám čas, aby se pachy promíchaly dřív, než se oba celky setkají ve větším počtu.

Kdy spojovat a kdy ne

Typické situace jsou tři:

Bezmatečné včelstvo na jaře. Při první jarní prohlídce (březen, duben) chybí plod nebo matka. Brzy na jaře nejsou trubci, takže si včelstvo novou matku vychovat nemůže, a přezimované včely navíc rychle ubývají. Připojení k včelstvu s matkou bývá rozumnější než pokus o záchranu. Pokud má včelstvo dost včel a je k dispozici oplozená matka, přichází v úvahu i přidání matky.
Vadná matka. Matka klade málo, plod je mezerovitý, nebo je trubcokladná a v dělničích buňkách se objevuje hrboplod. Takovou matku je potřeba nejdřív najít a odstranit, teprve potom včelstvo připojit.
Slabá včelstva na konci léta. Včelstvo, které v srpnu obsedá jen několik rámků, má malou naději přezimovat. Spojení je vhodné udělat dřív, než se začne zakrmovat, aby zimní zásoby, podle síly včelstva zhruba 10 až 20 kg, skončily v jednom úlu (Titěra et al., 2018). Za vhodnější termín se obvykle považuje konec srpna a začátek září; pozdě na podzim, kdy už včely sedí v chomáči, se včelstvo nestačí uspořádat.

Zvláštní případ je včelstvo s trubcokladnými dělnicemi. Vznikne, když včelstvo zůstane delší dobu bez matky a bez otevřeného plodu: dělnicím se začnou vyvíjet vaječníky a kladou neoplozená vajíčka, často po několika do jedné buňky a na stěny buněk (Winston, 1991). Matku takové včelstvo obvykle nepřijme. Řešením bývá připojení na silné včelstvo s matkou přes noviny.

Nespojujte, když:

slabé včelstvo vykazuje příznaky nemoci (mezerovitý plod s propadlými víčky, průjem, silné napadení varroázou); spojením nemoc přenesete na zdravé včelstvo a při podezření na mor plodu je na místě kontaktovat krajskou veterinární správu, ne spojovat,
na stanovišti probíhá loupež; rozebírání úlů a rozruch ji ještě rozdmýchají,
jde o dvě slabá včelstva, ze kterých by vzniklo opět jen průměrně slabé včelstvo; slabší celek patří k silnějšímu.

Postup: spojení přes noviny

Metoda přes noviny je nejbezpečnější a hodí se kdykoli v sezoně, zvlášť mimo snůšku. List papíru mezi oběma celky zdrží kontakt na jeden až tři dny, než ho včely prokoušou; za tu dobu se pach promíchá.

Vyřešte matky. Den předem nebo při spojení najděte matku, kterou nechcete ponechat, a odstraňte ji. Pokud připojujete bezmatečné včelstvo, tento krok odpadá.
Pracujte navečer, kdy létavky sedí doma a loupež nehrozí.
Silnější včelstvo zůstane dole na svém místě. Sejměte víko a strůpek a na horní nástavek položte jeden list novin. Několikrát ho propíchněte hřebíkem nebo vidličkou, aby včely měly kde začít.
Na noviny postavte nástavek nebo nástavky se slabším včelstvem i s rámky. Zakryjte strůpkem a víkem.
Hornímu celku otevřete očko v nástavku nebo nechte malou mezeru, aby jeho létavky nemusely do doby, než noviny prokoušou, procházet přes cizí včelstvo.
Mimo snůšku nasaďte krmení. V praxi se osvědčuje dávka kolem 2 kg cukru v roztoku 1 : 1. Krmítko dejte dovnitř úlu a krmte večer.
Po 7 až 10 dnech včelstvo zkontrolujte: zbytky novin včely vynesou, uspořádejte rámky, ověřte, že matka klade, a odeberte prázdné nástavky.

Prázdný úl po připojeném včelstvu odneste nebo uzavřete. Létavky, které se vracejí na původní místo, se většinou přidají k sousedním včelstvům.

Varianty podle úlové soustavy

Nízkonástavkové úly (39×24 a obdobné míry) a Langstroth se spojují svisle přes noviny přesně podle postupu výše. Vysoké nástavky a Langstroth s plodištěm v jednom nástavku se spojují stejně; jen je potřeba pohlídat, aby se včely po spojení vešly a měly místo pro zásoby.

Dadant a další úly s velkým plodištěm v jedné bedně se často spojují přiložením. Silnějšímu včelstvu se zúží plodiště přepážkou a na uvolněné místo se přiloží rámky připojovaného včelstva. Mezi oba celky lze pověsit list novin, ale není to nutné; u včelstev, která se už navzájem nepovažují za cizí, nebo během snůšky to bývá bez problémů. Přepážku nebo noviny včely během několika dnů obejdou nebo prokoušou.

Spojení „na ostro“

Někteří včelaři spojují bez novin: rámky obou včelstev prostě přeloží do jednoho úlu, případně oba celky před spojením lehce zakouří. Praktická zkušenost ukazuje, že to funguje hlavně do letního slunovratu a během snůšky. To odpovídá chování strážkyň popsanému výše. Mimo snůšku, v době slídivosti, je riziko rvaček a ztráty matky vyšší a noviny jsou bezpečnější volbou. Výměna prázdného plástu mezi včelstvy několik dní před spojením riziko dále snižuje (Breed et al., 2012).

Co se starou matkou a jak nepřijít o obě

Pokud mají obě včelstva matku a včelař žádnou neodstraní, rozhodnou včely. Neplatí přitom, že vždy zůstane lepší matka; zkušenost spíš ukazuje, že vítězí matka početnějšího celku. Při spojování dvou podobně silných včelstev s matkami hrozí, že se včely nedohodnou a přijdete o obě. Proto:

ponechte matku, kterou chcete, a druhou odstraňte předem,
cennou matku, kterou zatím nechcete zahodit, můžete ponechat v malém oddělku jako rezervu pro případ, že spojení nevyjde,
pokud matku nemůžete najít, připojte celek bez hledání matky přes noviny a po týdnu ověřte zakladení; když chybí vajíčka, je potřeba situaci řešit hned.

Typické chyby

Silnější včelstvo se přenáší k slabšímu. Vrací se létavky na staré místo a výsledné včelstvo slábne.
Spojování během dne v bezsnůškovém období. Otevřené úly a vůně zásob vyprovokují loupež.
Dvě matky bez rozhodnutí. Riziko ztráty obou matek.
Spojení nemocného včelstva se zdravým. Nemoc se přenese a postihne obě.
Pozdní podzimní spojování. Včelstvo se nestačí uspořádat a zásoby zůstávají rozptýlené.
Hornímu celku chybí východ. Létavky se tlačí přes cizí včelstvo a dochází ke rvačkám u česna.

Shrnutí

Spojují se bezmatečná včelstva, včelstva s vadnou matkou a slabá včelstva před zimou.
Rvačky způsobuje rozdílný pach hnízda; noviny dávají čas, aby se pach promíchal.
Slabší celek se připojuje k silnějšímu, silnější zůstává na svém místě.
Během snůšky jde spojení snadno, v době slídivosti jsou noviny a práce navečer nutností.
Rozhodněte o matce předem a po 7 až 10 dnech zkontrolujte zakladení.
Nemocná včelstva nespojujte.

Zdroje a doporučená literatura

VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
TITĚRA, Dalibor (ed.) a kol. Správná praxe a kvalita krmení včel pro úspěšné přezimování: certifikovaná metodika. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2018. ISBN 978-80-87196-43-4.
WINSTON, Mark L. The Biology of the Honey Bee. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. ISBN 0-674-07409-2.
BREED, Michael D.; GARRY, Melissa F.; PEARCE, Alison N.; HIBBARD, Bruce E.; BJOSTAD, Louis B.; PAGE, Robert E. The role of wax comb in honey bee nestmate recognition. Animal Behaviour. 1995, roč. 50, č. 2, s. 489–496. DOI: 10.1006/anbe.1995.0263.
BREED, Michael D.; LYON, Cecily A.; SUTHERLAND, Anna; BUCHWALD, Robert. Use of Flax Oil to Influence Honey Bee Nestmate Recognition. Journal of Economic Entomology. 2012, roč. 105, č. 4, s. 1145–1148. DOI: 10.1603/EC12009.
DOWNS, Stephen G.; RATNIEKS, Francis L. W. Adaptive shifts in honey bee (Apis mellifera L.) guarding behavior support predictions of the acceptance threshold model. Behavioral Ecology. 2000, roč. 11, č. 3, s. 326–333. DOI: 10.1093/beheco/11.3.326.