Medovina podle vyhlášky: jak poznat poctivou od doslazované

U medoviny lze poznat kvalitu ještě před otevřením lahve — stačí umět číst etiketu. České právo pro ni stanoví závazné názvy skupin, minimální množství medu i to, co se do ní smí přidat. A od června 2026 platí nová pravidla.

Pozor na záměnu: med a medovina jsou dva různé předpisy

Ke stejnému dni, 14. června 2026, začaly platit dvě vyhlášky Ministerstva zemědělství, které se snadno pletou. Vyhláška č. 490/2025 Sb. nahradila starou vyhlášku č. 76/2003 Sb., týká se ale medu, nikoli medoviny. Medovinu upravuje vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění novely — vyhlášky č. 36/2026 Sb. ze dne 12. března 2026, účinné rovněž od 14. června 2026. Právě ta část o medovině podstatně přepsala. Nápoje označené podle starších pravidel se smějí doprodávat do vyčerpání zásob, takže v regálech budou obě generace etiket ještě chvíli vedle sebe.

Tři skupiny, které musí být na etiketě

Podle § 13 odst. 3 se „nápoje druhů cider, perry a medovina označí názvem skupiny“. Podle přílohy č. 6 jsou tři: medovina, výběrová medovina a dezertní medovina — ta vždy s dovětkem, co se do ní přidalo (s přídavkem lihu, cukru, vína, případně kombinace).

Medovinou (též medovým vínem) se podle § 11 rozumí „nápoj vyrobený alkoholovým kvašením pouze včelího medu, vody a kvasné kultury s možností přidání ovocné šťávy, ovoce, bylin, bylinných extraktů, propolisu nebo koření“. Klíčové je slovo pouze: cukr, líh ani víno v tom výčtu nejsou. Propolis je novinka, dřívější znění ho nepřipouštělo.

Výběrová medovina je nová skupina zavedená až novelou z roku 2026; definice je stejná, ale končí slovy „bez přidání dalších složek“. Dezertní medovina je naopak volná kategorie: med rozředěný ve vodě, ovocné šťávě nebo jejich směsi, u níž je „přídavek lihu, vína, cukru, bylin, bylinných extraktů, propolisu nebo koření“ výslovně přípustný. Není to podvod, je to legální druh nápoje — ale musí se tak jmenovat.

Kolik medu musí být v lahvi

Nejdůležitější změna se skrývá v § 15 odst. 5. Do 13. června 2026 zněl tak, že na výrobu 1000 litrů dezertní medoviny se použije nejméně 280 kilogramů včelího medu. Nově se stejné minimum vztahuje na celý druh medovina, tedy i na skupinu medovina a výběrovou medovinu. Přepočteno: 28 kg medu na 100 litrů, tedy zhruba 0,2 kg v sedmidecové lahvi — a to je jen dolní mez.

Podle § 15 odst. 3 musí být hlavní surovinou včelí med a voda; vodu je nově možné nahradit ovocnou šťávou i zcela. Přehledový článek v časopise Molecules přitom uvádí, že nejjemnější medoviny vznikají při poměru medu a vody 1 : 0,5, běžné varianty při 1 : 1 až 1 : 3 — zákonné minimum tedy odpovídá spíše řidšímu konci škály.

Co prozradí obsah alkoholu

Příloha č. 5 stanoví chemické požadavky. Skupina medovina i výběrová medovina musí mít nejméně 11 % obj. etanolu, těkavých kyselin nejvýše 1,6 g/l a bezcukerný extrakt nejméně 20 g/l. Dezertní medovina si vystačí s 10 % obj., ale musí obsahovat nejméně 40 g cukru na litr. Horní hranici alkoholu vyhláška nestanoví.

Praktické vodítko proto plyne spíš z biologie kvašení než ze zákona. Medový roztok je pro kvasinky nehostinné prostředí — vysoký osmotický tlak, málo dusíku a kvašení na týdny až měsíce. Citovaný přehled uvádí u medovin rozmezí 8 až 18 % obj. etanolu, ale běžné fermentace s vinnými kmeny Saccharomyces cerevisiae končily kolem 10 až 12 % obj. a jako optimum se doporučuje cílit na 11,5 až 12,3 % obj.

Z toho plyne jednoduchý test: nápoj označený jako medovina nebo výběrová medovina musí veškerý alkohol získat kvašením, protože přídavek lihu jeho definice nepřipouští. Hodnoty kolem 12 % obj. jsou tedy typické, 14 až 16 % obj. znamená mimořádně zvládnutou fermentaci se speciálním kmenem a delším zráním. Pokud je alkoholu výrazně víc, měla by na etiketě být dezertní medovina s přídavkem lihu — a když tam není, je to důvod k dotazu na výrobce.

Doslazení, aroma a karamel

Doslazování je hlavní dělicí čára. Cukr přidaný do medoviny posouvá nápoj automaticky do skupiny dezertní medovina s přídavkem cukru, protože v definici medoviny cukr chybí. Příloha č. 5 navíc u skupiny medovina předepisuje barvu „odpovídající použitému druhu medu a dalších surovin“ a výslovně připouští opalescenci i kvasničnou sedlinku — zákal a jemný sediment tedy nejsou vadou, ale často znakem šetrného zpracování.

Umělá aromata ani barviva — včetně karamelu — mezi složkami, které definice medoviny a výběrové medoviny vyjmenovává, nefigurují; rozhodující je ovšem vždy seznam složek na obalu, protože přídatné látky řeší ještě evropské předpisy o aditivech. Jednotná tmavě jantarová barva napříč celou řadou jednoho výrobce, parfémovaná vůně bez opory v použitém medu a chuť připomínající spíš likér jsou signály, u nichž má smysl hledat slovo dezertní.

Kdy smí být na etiketě „vyrobeno za studena“

Tohle tvrzení má na rozdíl od jiných přesnou definici. Podle § 15 odst. 4 nesmí medovina označená jako „Vyrobeno za studena“, „Vyrobeno studenou cestou“ nebo podobně zahrnout proces vaření medového roztoku a teplota medu při rozpouštění ve vodě nesmí přesáhnout 40 °C. Záhřev totiž degraduje aromatické látky medu. Vlastnímu postupu se věnujeme v samostatném článku o domácí výrobě medoviny.

Proč poctivá medovina stojí víc

Cena je součet vstupů. Zákonné minimum 280 kg medu na 1000 litrů je při ceně kvalitního českého medu položka, kterou nelze obejít ředěním — to naráží na povinný bezcukerný extrakt 20 g/l. Přidejte čas: kvašení týdny až měsíce, zrání zpravidla další rok a víc. Dezertní medovina s přídavkem lihu a cukru je hotová dřív a levněji. Obojí smí být na trhu — jen se to nově musí jmenovat pravým jménem.

Zdroje a doporučená literatura

• Vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 36/2026 Sb.
• Vyhláška č. 490/2025 Sb., o požadavcích na přírodní sladidla, potraviny se sladivými účinky, cukrovinky, kakaové boby, kakaové a čokoládové výrobky a med.
• DUPAL, Libor. Kniha o medovině. Praha: Maťa, 1997. ISBN 80-86013-16-2.
• IGLESIAS, Antonio; PASCOAL, Ananias; CHOUPINA, Altino B.; CARVALHO, Carlos A.; FEÁS, Xesús; ESTEVINHO, Leticia M. Developments in the Fermentation Process and Quality Improvement Strategies for Mead Production. Molecules. 2014, roč. 19, č. 8, s. 12577–12590. DOI: 10.3390/molecules190812577.
• NAVRÁTIL, Marián; ŠTURDÍK, Ernest; GEMEINER, Peter. Batch and continuous mead production with pectate immobilised, ethanol-tolerant yeast. Biotechnology Letters. 2001, roč. 23, č. 12, s. 977–982. DOI: 10.1023/A:1010571208324.