Mateří mřížka: s ní, nebo bez ní
Mateří mřížka je přepážka se štěrbinami zhruba 4,2 mm širokými. Dělnice jimi projdou, ale matka a trubci s mohutnější hrudí ne. Vkládá se mezi plodiště a medník, aby matka kladla jen dole a v medníku zůstal čistý med bez plodu. Zda ji používat, je jedna z nejstarších včelařských debat. Oba přístupy fungují, pokud se dodrží jejich pravidla.
Jak mřížka funguje a odkud se vzala
Matka je výrazně větší než dělnice. Štěrbina, kterou dělnice proleze, ji zastaví, a stejně tak trubce. Za vynálezce mřížky bývá považován ukrajinský včelař Petro Prokopovyč. Kolem roku 1814 ji použil ve svém rámkovém úlu, aby mohl odebírat med bez plodu a bez usmrcení včelstva (podrobněji v přehledu historie včelařství).
Mřížka vlastně jen posiluje uspořádání, které včely mají i samy od sebe. V přirozeném hnízdě leží plodové těleso dole a uprostřed, nad ním a po stranách je pás pylu a nad tím zásoby medu (Seeley, 2019; Winston, 1991). Matka přes zavíčkovaný med nahoru obvykle nepřechází. Na tomto medovém věnci stojí i včelaření bez mřížky.
Provedení
- Drátěná mřížka v rámu: nejlépe propustná, nedeformuje se, dá se čistit ožehem. Rám ji drží zhruba 6–7 mm nad loučkami.
- Plastová děrovaná: levná a lehká, ale na slunci a teplem se kroutí a má menší průchozí plochu.
- Plechová děrovaná: pevná, dnes méně běžná, včely přes ni procházejí nejhůř.
Správné použití
Směr drátů. Pokusy německého spolku nástavkových včelařů (asi 80 mřížek u šesti včelařů), které popsal jeho předseda Karl Kiess, ukázaly, že na směru záleží. Když mřížka leží přímo na horních loučkách, včely procházejí jen v uličkách mezi loučkami. Průchozí plocha se tím zmenší až o 60 % a dráty položené souběžně s loučkami mohou uličky úplně zakrýt. Mřížka bez rámu se proto pokládá napříč rámky. Mřížka v rámu, zvednutá 6–7 mm nad loučky, má dráty souběžně s plásty. Včely pak přecházejí i nad loučkami, průchozí plocha se zvětší několikanásobně a vznikne méně voskových můstků (Kiess, 2003).
Kdy mřížku vložit. Při přidání prvního medníku na jaře, obvykle v dubnu nebo květnu. Předtím ověřte, že matka je opravdu v plodišti. Matka zavřená nad mřížkou udělá z medníku plodiště a dole se mezitím mohou objevit nouzové matečníky.
Kdy ji odebrat. Po poslední sklizni, nejpozději při zakrmování. Přes zimu mřížka v úlu nemá co dělat. Zimní chumáč se během zimy posouvá nahoru za zásobami, matka by zůstala pod mřížkou sama a uhynula.
Velikost plodiště. Mřížka funguje jen tehdy, když má matka dole dost místa. Přeplněné plodiště vede k rojové náladě. Plodiště proto rozšiřujte včas a medník s mřížkou přidávejte dřív, než se zaplní.
Výhody a nevýhody
Pro mřížku:
- V medníku není plod, takže sklizeň je rychlá a nemusíte prohlížet každý plást.
- Plodiště je jasně ohraničené, matka se snáz hledá a zásahy jako oddělek nebo výměna matky jdou rychleji.
- Medníkové dílo zůstává světlé, nezačerněné kuklami. To je předpoklad pro panenský med.
- Hodí se začátečníkům a provozům s mnoha včelstvy.
Proti mřížce:
- Přetížené létavky přecházejí přes mřížku neochotně. Část včelařů proto pozoruje pomalejší plnění medníku a dřívější zanesení plodiště nektarem. Nezávislá data o výnosech jsou ale nejednoznačná.
- Zanesené plodiště zmenšuje plochu pro kladení a zvyšuje sklon k rojení.
- Trubci, kteří se dostanou nad mřížku, nemohou ven a hynou v ní.
- Špatně propustná mřížka zhoršuje šíření mateří látky a vyrovnávání teploty mezi patry (Kiess, 2003).
- Mřížka je další díl, který se musí čistit a skladovat.
Jak udržet matku dole bez mřížky
Bez mřížky se dá včelařit spolehlivě, ale vyžaduje to pozornost při každém přidání medníku. Následující postupy vycházejí z praxe včelařů, kteří mřížku nepoužívají. Nejsou laboratorně ověřené, ale navazují na přirozené uspořádání hnízda popsané výše.
- Dostatečné plodiště. Matka jde nahoru hlavně tehdy, když nemá kde klást dole.
- Trubčina v plodišti. Včelstvo chce na jaře stavět trubčinu. Když dostane stavební rámek v plodišti, uspokojí tuto potřebu dole. Medník naopak nesmí nabízet žádné místo pro volnou stavbu, ani ulomený roh mezistěny. Včely by tam postavily divočinu s trubčinou a ta matku přiláká nahoru.
- Mezistěny vedle sebe uprostřed medníku. Do středu medníku dejte mezistěny vedle sebe, aspoň tři, lépe pět až šest. Vystavěné souše patří ke stěnám. Za snůšky začnou včely mezistěny stavět rychle a rozestavěné buňky průběžně plní nektarem, takže matka v nich nenajde místo ke kladení.
- Nezebrovat. Pokud souše a mezistěny v medníku střídáte (takzvané zebrování), připravené souše uprostřed matku k nakladení lákají. Navíc souše bývají povytažené a sousední mezistěny zůstanou nedostavěné.
- Větší rozestup v medníku. Někteří včelaři dávají do medníku o jeden až dva rámky méně (například 10 místo 11). Včely pak buňky vytáhnou hlouběji a matka do nich klade nerada.
- Po vytočení počkat. Když po sklizni nepokračuje snůška, nevracejte prázdné medníky hned. Suché souše nad plodištěm matku lákají.
- Když matka přesto zaklade: plásty s plodem přesuňte do plodiště, matku vraťte dolů a v medníku obnovte uspořádání podle bodů 3 a 4.
Podle úlové soustavy
- Míra 39 × 24 cm a nízké nástavky (Langstroth mělký, Optimal): plodiště se táhne přes dva až tři nástavky a matka snadno přechází nahoru. Bez mřížky je potřeba dodržet všechna pravidla výše. Mřížka tu ušetří nejvíc práce.
- Vysoké plodiště (Langstroth, Dadant) s nízkými medníky: matka má velkou souvislou plochu v jednom patře a do nízkého medníku chodí méně. Na takzvaných kombinovaných úlech se bez mřížky včelaří snáz.
Typické chyby
- Mřížka položená přímo na loučky dráty souběžně s nimi: uličky se zakryjí a včely do medníku nechodí.
- Matka zavřená nad mřížkou: plod v medníku a nouzové matečníky dole.
- Mřížka v úlu přes zimu: chumáč odejde nahoru a matka zahyne.
- Pozdě přidaný medník: zanesené plodiště a rojová nálada.
- Bez mřížky souše uprostřed a mezery v mezistěnách: matka v medníku.
Shrnutí
- Mateří mřížka propustí dělnice, ale ne matku a trubce. Odděluje plod od medu.
- Na loučkách se pokládá napříč rámky, v rámu zvednutá 6–7 mm dráty souběžně s plásty.
- Vkládá se s prvním medníkem až po ověření, že matka je dole. Před zimou se odebírá.
- Bez mřížky drží matku dole dost místa v plodišti, trubčina v plodišti a mezistěny vedle sebe uprostřed medníku.
- U nízkých nástavků mřížka šetří práci, u vysokého plodiště je volba snazší.
Zdroje a doporučená literatura
- VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
- WINSTON, Mark L. The Biology of the Honey Bee. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. ISBN 0-674-07409-2.
- SEELEY, Thomas D. The Lives of Bees: The Untold Story of the Honey Bee in the Wild. Princeton: Princeton University Press, 2019. ISBN 978-0-691-16676-6.
- KIESS, Karl. Kritický pohled na mateří mřížku. Přeložil Jindřich BOHÁČ. In: Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ [online]. 2003 [cit. 2026-11-09]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20170628095252/http://www.psnv.cz/old_web/clanek-kriticky-pohled-na-materi-mrizku.htm




