Mateří mřížka: s ní, nebo bez ní

Mateří mřížka je přepážka se štěrbinami zhruba 4,2 mm širokými. Dělnice jimi projdou, ale matka a trubci s mohutnější hrudí ne. Vkládá se mezi plodiště a medník, aby matka kladla jen dole a v medníku zůstal čistý med bez plodu. Zda ji používat, je jedna z nejstarších včelařských debat. Oba přístupy fungují, pokud se dodrží jejich pravidla.

Mateří mřížka na rámcích, foto Onésime, CC BY-SA 3.0

Jak mřížka funguje a odkud se vzala

Matka je výrazně větší než dělnice. Štěrbina, kterou dělnice proleze, ji zastaví, a stejně tak trubce. Za vynálezce mřížky bývá považován ukrajinský včelař Petro Prokopovyč. Kolem roku 1814 ji použil ve svém rámkovém úlu, aby mohl odebírat med bez plodu a bez usmrcení včelstva (podrobněji v přehledu historie včelařství).

Mřížka vlastně jen posiluje uspořádání, které včely mají i samy od sebe. V přirozeném hnízdě leží plodové těleso dole a uprostřed, nad ním a po stranách je pás pylu a nad tím zásoby medu (Seeley, 2019; Winston, 1991). Matka přes zavíčkovaný med nahoru obvykle nepřechází. Na tomto medovém věnci stojí i včelaření bez mřížky.

Provedení

  • Drátěná mřížka v rámu: nejlépe propustná, nedeformuje se, dá se čistit ožehem. Rám ji drží zhruba 6–7 mm nad loučkami.
  • Plastová děrovaná: levná a lehká, ale na slunci a teplem se kroutí a má menší průchozí plochu.
  • Plechová děrovaná: pevná, dnes méně běžná, včely přes ni procházejí nejhůř.

Správné použití

Směr drátů. Pokusy německého spolku nástavkových včelařů (asi 80 mřížek u šesti včelařů), které popsal jeho předseda Karl Kiess, ukázaly, že na směru záleží. Když mřížka leží přímo na horních loučkách, včely procházejí jen v uličkách mezi loučkami. Průchozí plocha se tím zmenší až o 60 % a dráty položené souběžně s loučkami mohou uličky úplně zakrýt. Mřížka bez rámu se proto pokládá napříč rámky. Mřížka v rámu, zvednutá 6–7 mm nad loučky, má dráty souběžně s plásty. Včely pak přecházejí i nad loučkami, průchozí plocha se zvětší několikanásobně a vznikne méně voskových můstků (Kiess, 2003).

Kdy mřížku vložit. Při přidání prvního medníku na jaře, obvykle v dubnu nebo květnu. Předtím ověřte, že matka je opravdu v plodišti. Matka zavřená nad mřížkou udělá z medníku plodiště a dole se mezitím mohou objevit nouzové matečníky.

Kdy ji odebrat. Po poslední sklizni, nejpozději při zakrmování. Přes zimu mřížka v úlu nemá co dělat. Zimní chumáč se během zimy posouvá nahoru za zásobami, matka by zůstala pod mřížkou sama a uhynula.

Velikost plodiště. Mřížka funguje jen tehdy, když má matka dole dost místa. Přeplněné plodiště vede k rojové náladě. Plodiště proto rozšiřujte včas a medník s mřížkou přidávejte dřív, než se zaplní.

Výhody a nevýhody

Pro mřížku:

  • V medníku není plod, takže sklizeň je rychlá a nemusíte prohlížet každý plást.
  • Plodiště je jasně ohraničené, matka se snáz hledá a zásahy jako oddělek nebo výměna matky jdou rychleji.
  • Medníkové dílo zůstává světlé, nezačerněné kuklami. To je předpoklad pro panenský med.
  • Hodí se začátečníkům a provozům s mnoha včelstvy.

Proti mřížce:

  • Přetížené létavky přecházejí přes mřížku neochotně. Část včelařů proto pozoruje pomalejší plnění medníku a dřívější zanesení plodiště nektarem. Nezávislá data o výnosech jsou ale nejednoznačná.
  • Zanesené plodiště zmenšuje plochu pro kladení a zvyšuje sklon k rojení.
  • Trubci, kteří se dostanou nad mřížku, nemohou ven a hynou v ní.
  • Špatně propustná mřížka zhoršuje šíření mateří látky a vyrovnávání teploty mezi patry (Kiess, 2003).
  • Mřížka je další díl, který se musí čistit a skladovat.

Jak udržet matku dole bez mřížky

Bez mřížky se dá včelařit spolehlivě, ale vyžaduje to pozornost při každém přidání medníku. Následující postupy vycházejí z praxe včelařů, kteří mřížku nepoužívají. Nejsou laboratorně ověřené, ale navazují na přirozené uspořádání hnízda popsané výše.

  1. Dostatečné plodiště. Matka jde nahoru hlavně tehdy, když nemá kde klást dole.
  2. Trubčina v plodišti. Včelstvo chce na jaře stavět trubčinu. Když dostane stavební rámek v plodišti, uspokojí tuto potřebu dole. Medník naopak nesmí nabízet žádné místo pro volnou stavbu, ani ulomený roh mezistěny. Včely by tam postavily divočinu s trubčinou a ta matku přiláká nahoru.
  3. Mezistěny vedle sebe uprostřed medníku. Do středu medníku dejte mezistěny vedle sebe, aspoň tři, lépe pět až šest. Vystavěné souše patří ke stěnám. Za snůšky začnou včely mezistěny stavět rychle a rozestavěné buňky průběžně plní nektarem, takže matka v nich nenajde místo ke kladení.
  4. Nezebrovat. Pokud souše a mezistěny v medníku střídáte (takzvané zebrování), připravené souše uprostřed matku k nakladení lákají. Navíc souše bývají povytažené a sousední mezistěny zůstanou nedostavěné.
  5. Větší rozestup v medníku. Někteří včelaři dávají do medníku o jeden až dva rámky méně (například 10 místo 11). Včely pak buňky vytáhnou hlouběji a matka do nich klade nerada.
  6. Po vytočení počkat. Když po sklizni nepokračuje snůška, nevracejte prázdné medníky hned. Suché souše nad plodištěm matku lákají.
  7. Když matka přesto zaklade: plásty s plodem přesuňte do plodiště, matku vraťte dolů a v medníku obnovte uspořádání podle bodů 3 a 4.

Podle úlové soustavy

  • Míra 39 × 24 cm a nízké nástavky (Langstroth mělký, Optimal): plodiště se táhne přes dva až tři nástavky a matka snadno přechází nahoru. Bez mřížky je potřeba dodržet všechna pravidla výše. Mřížka tu ušetří nejvíc práce.
  • Vysoké plodiště (Langstroth, Dadant) s nízkými medníky: matka má velkou souvislou plochu v jednom patře a do nízkého medníku chodí méně. Na takzvaných kombinovaných úlech se bez mřížky včelaří snáz.

Typické chyby

  • Mřížka položená přímo na loučky dráty souběžně s nimi: uličky se zakryjí a včely do medníku nechodí.
  • Matka zavřená nad mřížkou: plod v medníku a nouzové matečníky dole.
  • Mřížka v úlu přes zimu: chumáč odejde nahoru a matka zahyne.
  • Pozdě přidaný medník: zanesené plodiště a rojová nálada.
  • Bez mřížky souše uprostřed a mezery v mezistěnách: matka v medníku.

Shrnutí

  • Mateří mřížka propustí dělnice, ale ne matku a trubce. Odděluje plod od medu.
  • Na loučkách se pokládá napříč rámky, v rámu zvednutá 6–7 mm dráty souběžně s plásty.
  • Vkládá se s prvním medníkem až po ověření, že matka je dole. Před zimou se odebírá.
  • Bez mřížky drží matku dole dost místa v plodišti, trubčina v plodišti a mezistěny vedle sebe uprostřed medníku.
  • U nízkých nástavků mřížka šetří práci, u vysokého plodiště je volba snazší.

Zdroje a doporučená literatura

  • VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
  • WINSTON, Mark L. The Biology of the Honey Bee. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. ISBN 0-674-07409-2.
  • SEELEY, Thomas D. The Lives of Bees: The Untold Story of the Honey Bee in the Wild. Princeton: Princeton University Press, 2019. ISBN 978-0-691-16676-6.
  • KIESS, Karl. Kritický pohled na mateří mřížku. Přeložil Jindřich BOHÁČ. In: Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ [online]. 2003 [cit. 2026-11-09]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20170628095252/http://www.psnv.cz/old_web/clanek-kriticky-pohled-na-materi-mrizku.htm

Mohlo by vás také zajímat