Je med od včelaře raw?

V poslední době nabývá na atraktivitě takzvaná raw strava, tedy jídelníček sestavený z tepelně neupravených potravin. Může sem patřit nejen ovoce a zelenina, ale také oříšky a luštěniny. Doslovný překlad pojmu raw food je „syrové jídlo“, přeneseně ale také „živá strava“, což se nejčastěji používá i v ČR. Mnoho lidí, kteří podobný styl života chtějí zkusit a milují sladký med, si však kladou otázku – je i med považován za klasického člena této rodiny produktů, nebo se jej musí vzdát?

Co nepatří do raw jídelníčku?

Raw jídelníček je hodně striktní. Nepatří sem například maso, mléko a sýry, stejně jako živočišné tuky. Tento způsob stravování také rozděluje vegany a vitariány. Zatímco vegani jakýkoliv med naprosto odmítají (logicky – produkují jej včely a víc o tom není třeba diskutovat), vitariáni se k němu staví příznivěji. Pomiňme však výhody a nevýhody podobného života a zaměřme se rovnou na otázku medu. Situace je zde totiž trochu komplikovanější…

Pozor na zahřátý med

Med se totiž běžně během určitých fází zpracování zahřívá. Pokud jde o sklenici, kterou si kupujete v supermarketu, je to tak téměř vždy. Zatímco do raw stravy patří potraviny, které se tepelně neupravují nad hranici čtyřiceti stupňů Celsia, právě med se často zahřívá na teplotu o patnáct stupňů vyšší – 55 °C (a je to umožněno i zákonem).

Včelaři produkující větší množství medu mají sklady plné velkých nádob a barelů ve kterých med nechají zkrystalizovat, protože během krátké a hektické včelařské sezóny ho nestihnou zpracovat. Do malého spotřebitelského balení ho plní postupně až po rozehřátí v původní nádobě, do které byl stáčen. Jinými slovy, tohle zrovna raw není…

Raw med

Kde tedy hledat med, který patří tělem i duší do kategorie „raw“? Na odpověď se musíte zeptat drobných včelařů, kteří plní med rovnou do sklenic hned po vytočení a nezahřívají jej. Například klasický pastový med, který už jistě každý z nás někdy ochutnal, je díky principu zpracování vždycky raw.