Vynález medometu

Dnes si včelaře bez medometu nedokážeme představit — a přitom je to vynález starý sotva 160 let. Do té doby platilo, že získat med znamenalo zničit plást: voští se vymačkávalo, lisovalo nebo nechávalo okapat. Med byl kalný, plný vosku a hlavně — včely musely dílo pracně stavět znovu. Zlom přišel roku 1865 díky muži, který se včelám věnoval spíš srdcem než profesí.

Franz von Hruschka — voják a nadšený včelař

Franz von Hruschka (1819–1888) byl důstojník rakouské armády s italskými kořeny, který včelařil s opravdovým zápalem už během služby v severní Itálii. Nebyl to žádný nováček: psal do odborných časopisů, pořádal kurzy a v oboru se dobře vyznal. Právě spojení praktické zkušenosti a technické představivosti mu umožnilo přijít s nápadem, který ostatním unikal.

Med, který vylétne sám

Hruschkův princip byl prostý a geniální zároveň: vložit odvíčkovaný plást do nádoby a roztočit ho — odstředivá síla vymrští med ven, aniž by se voští poškodilo. Traduje se, že ho k myšlence přivedl syn, který roztáčel košík s kouskem plástu a med z něj odlétal; sám vynálezce se prý inspiroval i odstředivkami z cukrovarů. Ať byl prvotní impuls jakýkoli, výsledek byl převratný.

První medomet měl prstencovitou nádobu, do níž med stékal, svislý hřídel s kotoučem, na který se plásty upínaly, a páku k roztáčení. K obsluze stačil jediný člověk. Premiéra před odbornou komisí sice úplně nevyšla — voštiny se při vyšších otáčkách potrhaly a cena přes sedmdesát zlatek byla pro běžného včelaře příliš vysoká — ale směr byl jasný.

Proč šlo o revoluci

Skutečný význam medometu vynikne teprve ve spojení s dalšími vynálezy té doby. Krátce předtím zavedl americký farář Lorenzo Langstroth pohyblivý rámek (1852) a Johannes Mehring mezistěnu (1857). Teprve dohromady — vyjímatelný rámek, na němž včely staví dílo na předlisované mezistěně, a medomet, který ho po vytočení vrátí nepoškozený zpět — daly vzniknout modernímu, „šetrnému" včelaření. Plást se přestal ničit, výnosy stouply a med byl konečně čistý.

Od té doby se medomet jen zdokonaloval: od ručních klik k elektrickým pohonům, od jednoduchých tangenciálních bubnů po radiální medomety, které roztočí desítky rámků najednou. Princip odstředění, který Hruschka představil, ale zůstává dodnes stejný.

Zdroje a doporučená literatura

• CRANE, Eva. The World History of Beekeeping and Honey Hunting. New York: Routledge, 1999. ISBN 978-0-415-92467-2.
• VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. 3. vyd. Praha: Brázda, 2013. ISBN 978-80-209-0399-0.