Med se skořicí: co z proslulého „všeléku“ opravdu obstojí

Ten text zná skoro každý, kdo měl kolem roku 2005 e‑mailovou schránku: směs medu a mleté skořice prý zvládne artritidu, vypadávání vlasů, neplodnost, infarkt i „pokročilou rakovinu žaludku a kostí“. Škoda toho seznamu — med se skořicí je opravdu výborná věc, jen z jiných důvodů. A jedno riziko, o kterém v e‑mailu není ani slovo, stojí za to znát.

Odkud se ten seznam vzal

Původ je dohledatelný. Server Snopes se textem zabýval v roce 2011 a dopátral se, že jde o nabobtnalou verzi článku, který 17. ledna 1995 vyšel v americkém týdeníku Weekly World News. České přepisy zdroj obvykle uvádějí jako „kanadský časopis“, případně rovnou jako „kanadský lékařský časopis“. Nesedí to.

Weekly World News byl americký bulvární týdeník vycházející od roku 1979 na Floridě, tištěný černobíle a proslulý tím, že si drtivou většinu obsahu vymýšlel — do popkultury se zapsal seriálem o „netopýřím chlapci“ a zprávami o mimozemšťanech radících prezidentům. Snopes text vyhodnotil jako směs pravdy a nesmyslu: drobné antiseptické působení obou surovin je reálné, důkazy o vyléčení rakoviny či neplodnosti neexistují.

Dvě různé skořice, jeden název na sáčku

Cinnamomum verum, skořicovník cejlonský neboli pravá skořice, pochází ze Srí Lanky; trubičky má světlé, křehké, složené z mnoha tenkých vrstev, chuť jemnější a sladší. Cinnamomum cassia, skořicovník čínský, je jiný strom — kůra tmavá, tlustá, stočená do jediné silné vrstvy, chuť ostřejší. Většina toho, co se u nás prodává v sáčku popsaném prostě „skořice mletá“, je levnější kasie. Druh se nemusí uvádět, takže z obalu ho často nepoznáte — u celých trubiček stačí pohled.

Skořice a cukr v krvi: studie, které si odporují

Pověst skořice jako „přírodního antidiabetika“ stojí na jediné práci. Alam Khan a kolegové publikovali roku 2003 v Diabetes Care pokus se šedesáti pákistánskými diabetiky 2. typu: po čtyřiceti dnech užívání 1 až 6 g skořice denně jim klesla glykémie nalačno o 18 až 29 %. Zopakovat se to ale přesvědčivě nepovedlo.

Metaanalýza Williama Bakera a kolektivu z roku 2008, rovněž v Diabetes Care, nenašla žádný významný vliv na glykovaný hemoglobin, glykémii nalačno ani na lipidy. Cochranovský přehled Matthewa Leache a Saravany Kumara z roku 2012 uzavřel, že důkazy jsou nedostatečné. Metaanalýza Roberta Allena a kolektivu z roku 2013 naopak pokles glykémie nalačno i cholesterolu našla — ale bez efektu na glykovaný hemoglobin, tedy na ukazatel nejdůležitější pro dlouhodobou kompenzaci cukrovky. Vysvětlení je prozaické: studie používaly různé druhy skořice, různé dávky a jednou prášek, jindy extrakt. Lék na cukrovku ze skořice zkrátka není.

Kumarin: nejužitečnější věc z celého tématu

Tady se dostáváme k tomu, co v řetězovém e‑mailu nenajdete. Kasie obsahuje kumarin — aromatickou látku známou z vůně sena a mařinky, která ve větších dávkách zatěžuje játra. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pro ni stanovil tolerovatelný denní příjem (TDI) 0,1 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den; odvodil ho roku 2004 z chronické studie na psech a potvrdil ve stanovisku z roku 2008. Pro dospělého o hmotnosti 60 kg to znamená 6 mg denně, pro dvacetikilové dítě 2 mg. Jde o dlouhodobý příjem — jednorázové překročení nic neznamená.

Jak je na tom skořice, ukázala v roce 2025 analýza komerčních vzorků v časopise npj Science of Food. U cejlonské se kumarin pohyboval mezi 1,88 a 9,44 mg/kg s mediánem 3,49 mg/kg. U kasie to bylo 1,68 až 680 mg/kg s mediánem 269 mg/kg a dva vybočující vzorky měly 800 až 1042 mg/kg. Rozdíl mediánů je zhruba osmdesátinásobný.

Přeloženo do lžiček: čajová lžička mleté skořice váží kolem 2,5 g. Průměrná kasie v ní schová asi 0,7 mg kumarinu, nejsilnější vzorky 1,7 až 2,6 mg. Dospělý tedy lžičkou denně TDI většinou nepřekročí — ale rezerva je menší, než by čekal, a v adventu se skořice sčítá ze svařáku, hvězdiček i štrúdlu. U dětí je to jinak: podle autorů stačí dítěti o hmotnosti 7 až 10 kg k překročení TDI osmina lžičky nejsilnějšího vzorku a dítě do dvaceti kilogramů překročí i dávku pro dospělé jedinou lžičkou. Cejlonská skořice tenhle problém prakticky nemá. Táž studie navíc našla vysokou míru chybného značení — část zboží nabízeného jako cejlonská byla ve skutečnosti kasie.

A co med sám o sobě?

Med má prokazatelné antibakteriální působení a stojí za to vědět, odkud pochází: z vysoké osmolarity (volné vody je v medu tak málo, že bakterie vysychají), z nízkého pH a hlavně z enzymu glukózooxidázy, který ve zředěném medu tvoří peroxid vodíku. Tyhle mechanismy jsou dobře popsané, ale převážně in vitro, při přímém kontaktu. Lžíce medu spolknutá do žaludku k močovému měchýři nedoputuje v podobě, která by tam něco dezinfikovala.

Klinicky nejlépe doloženou indikací medu je něco mnohem skromnějšího: akutní kašel u dětí. Cochranovský přehled Olabisi Oduwoleové a kolektivu z roku 2018 shrnul šest studií s 899 dětmi se závěrem, že med pravděpodobně tlumí kašel lépe než žádná léčba, placebo i difenhydramin, zatímco proti dextromethorfanu je rozdíl malý nebo žádný; většina dětí ale dostala med jen na jednu noc. Platí zásadní výjimka: dětem do jednoho roku se med nepodává kvůli riziku kojeneckého botulismu.

Jak si ho připravit a skladovat

Osvědčený poměr je zhruba jedna čajová lžička mleté cejlonské skořice na 100 g medu. Pro pravidelnou konzumaci je ale lepší vložit do sklenice jednu až dvě celé trubičky a nechat med aromatizovat týden až dva: aroma se uvolňuje pomaleji, zato čistěji. Mletá skořice se v medu nerozpustí a první dny klesá ke dnu — sklenicí proto zpočátku denně otočte.

Med nezahřívejte: nad zhruba 40 °C začínají trpět enzymy včetně glukózooxidázy a stoupá obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF), podle nějž se pozná přehřátý nebo starý med. Skladujte v těsně uzavřené sklenici, v suchu a temnu při 14 až 20 °C — med je hygroskopický. Krystalizace není vada. Skořicové aroma vyprchá dřív, než se med pokazí, počítejte s půl rokem.

Takže ano, nebo ne?

Med se skořicí je vynikající pochutina a med má u dětského kašle doloženou mírnou účinnost. Lék na artritidu, neplodnost, infarkt ani rakovinu z té směsi ale nic nedělá — ty sliby vznikly v plátku, který si ve stejném čísle vymýšlel příběhy o mimozemšťanech. Nejpraktičtější informaci si odneste tuhle: dáváte-li si med se skořicí denně, sáhněte po cejlonské.

Zdroje a doporučená literatura

• VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
• VALÍČEK, Pavel. Koření a jeho léčivé účinky. Benešov: Start, 2005. ISBN 80-86231-34-8.
• EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY. Coumarin in flavourings and other food ingredients with flavouring properties. EFSA Journal. 2008, 6(10), 793. DOI: 10.2903/j.efsa.2008.793.
• GHIDOTTI, M.; BEHR, M.; PIETRETTI, D. a kol. High rate of safety and fraud issues in commercially available cinnamon. npj Science of Food. 2025, 9, 125. DOI: 10.1038/s41538-025-00485-w.
• ALLEN, R. W.; SCHWARTZMAN, E.; BAKER, W. L.; COLEMAN, C. I.; PHUNG, O. J. Cinnamon Use in Type 2 Diabetes: An Updated Systematic Review and Meta-Analysis. The Annals of Family Medicine. 2013, 11(5), s. 452–459. DOI: 10.1370/afm.1517.
• ODUWOLE, O.; UDOH, E. E.; OYO-ITA, A.; MEREMIKWU, M. M. Honey for acute cough in children. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2018, (4), CD007094. DOI: 10.1002/14651858.CD007094.pub5.