Sršeň asijská (Vespa velutina)
V roce 2004 byla z jihovýchodní Asie omylem přivezena do Francie sršeň asijská (Vespa velutina), která představuje velké nebezpečí i pro naše včely. Šíří se velmi rychle a škodí západoevropským včelstvům, ba co víc, po útocích tohoto nebezpečného druhu hmyzu už také umírají lidé. Po čtrnácti letech s námi se oblast působnosti těchto sršní značně rozšířila.
Napadené včelstvo je zničené během pár hodin
Oproti „naší“ sršni obecné je o něco menší a má o něco tmavší barvu, proto se snadno na první pohled zamění. V září 2016 se objevila na jihu Velké Británie (hrabství Somerset), ale tím invaze nekončí. Sršeň asijská už totiž během let strávených na evropském kontinentu expandovala i do Belgie, Německa nebo Itálie a Španělska.
A v čem je vlastně problém? Stačí, aby sršeň asijská napadla včelstvo. S dělnicemi si poradí během jednoho odpoledne, sežere všechny larvy a doslova tak zničí celou kolonii. I když si naše včelky poradí se značným množstvím protivenství, na tohle ještě nemají recept. Stačí relativně malá letka asijských sršní a naše léta budované úly mohou být minulostí.
Rozšíření sršně asijské v Evropě - stav v roce 2017 [2]
Sršeň asijská je agresivní
Pro včelaře nebo obecně člověka je problém také v agresivitě tohoto hmyzu, v ojedinělých případech může totiž způsobit i újmu na zdraví nebo dokonce smrt. Platí to hlavně pro alergiky, děti a důchodce, od momentu výskytu ve Francii bylo zaznamenáno zatím šest úmrtí. Bodá totiž kolem sebe s mnohem větší vervou než „naše“ sršeň. Samotné bodnutí pak víc bolí, v porovnání se včelou nebo vosou dokonce násobně více. A v neposlední řadě, sršeň asijská může pronásledovat člověka klidně i kilometr, to naše sršně se zastaví už doslova po pár krocích stranou.
Někteří lidé zaměňují sršeň asijskou za sršeň mandarínskou, tento druh je ale pro člověka o poznání nebezpečnější, v Číně zabije každoročně desítky lidí – k nám se ale naštěstí zatím nedostal. Sršeň asijská samozřejmě nepobíjí jen včely, ale i další užitečný hmyz. Žije v obrovských koloniích, v jihovýchodní Asii může jít o mnohatisícová hejna. Dělnice i sameček mají na délku shodně asi dva centimetry, královna je ještě o polovinu větší. Hejna migrují asi o šedesát kilometrů za rok, což relativně není vůbec daleko – ale hrozí, že se přes Německo jednou dostanou k nám.
Zdroje:
- titulní obrázek: Gilles San Martin, flickr.com
- mapa rozšíření: vespavelutina.eu
