Lesknáček úlový (Aethina tumida)

Malý brouček, který ale dokáže zdecimovat početná včelstva. U nás se zatím naštěstí nevyskytuje, respektive o něm neexistují žádné hmatatelné důkazy. Původně africký druh hmyzu se rozšířil na sklonku minulého století do USA, odkud se pravděpodobně vydal i do dalších oblastí světa. Hlášení o jeho výskytu se totiž objevilo i v daleké Austrálii, v roce 2014 první případ nahlásila jihoitalská Kalábrie a později došlo i na Sicílii.

Larvy lesknáčka úlového

Lesknáček úlový (Aethina tumida)
Lesknáček úlový
Aethina tumida

Brouk parazitující na práci včel

Lesknáček úlový (Aethina tumida) je snadno přehlédnutelný, jeho larva dosahuje jednoho centimetru, dospělý jedinec je pak zhruba poloviční. Oproti včelí dělnici je tedy výrazně menší, rád se ukrývá ve stínech a jen tak ho bohužel neobjevíte. Léčba je hodně složitá, klasické přípravky dostupné ve Spojených státech amerických využít včelaři bohužel nemohou, už jen proto, že by uškodili budoucímu medu.

Brouk je parazitem včelstva, pokud je to pilné, jeho množení vůbec nic nebrání. Likviduje plástve, ale i zásoby pylu a medu opravdu ve velkém a může vnitřek úlu lehce kontaminovat svými výkaly, což samozřejmě přejde i do včelích produktů. Med pak specificky páchne a má i poněkud netradiční zabarvení. Pokud se opravdu tento hmyz přemnoží tak, že včelí dělnice již situaci nezvládají, může přinutit obyvatele úlu k odchodu jinam. V krajním případě může včelstvo zcela zničit.

Vývojový cyklus lesknáčka úlového

Během jednoho kalendářního roku se lesknáček může rozmnožit až v šesti cyklech, samička během života naklade bez problémů po celém úlu i tisíc vajíček. Dospělec pak přežije i týden bez tekutin a je schopný migrovat – umí totiž skvěle létat a celkově vzato je na životní podmínky hodně skromný. Rozšířit se může snadno, stačí transfer včelstva nebo alternativní hostitel v podobě čmeláka. Brouka potěší i napůl shnilé ovoce, kde se mohou ve stínu stromů larvy vyvíjet stejně tak dobře, jako právě v úlech.

Nebezpečí rozhodně nelze brát na lehkou váhu, protože včelstvo může být zdecimováno už během pár týdnů. Zatímco včela africká si s lesknáčkem umí do značné míry poradit, evropská na něj není vůbec připravena a likvidace úlu je o to rychlejší. Larvy se líhnou do čtyřiadvaceti hodin od nakladení vajíček. Dospělý brouk má zavalitý tvar a není obvykle delší než půl centimetru, pozná se i podle specifických tykadélek. Přímo nepřenáší žádnou chorobu, ale to nesnižuje jeho nebezpečnost pro letité včelaře. Proto nepodceňujte kontrolu!

A mimochodem, je zde povinnost hlásit nebezpečí Státní veterinární správě a poslat ideálně i pečlivě popsané vzorky. Brouky či larvy bude nejlepší usmrtit a naložit do lihu nebo krátce zmrazit, přepravovat je živé by znamenalo nebezpečí pro další včelstva – snadno mohou uniknout. Naštěstí, v ČR ještě není hlášen žádný výskyt a doufejme, že tomu tak bude i nadále…

Zdroj obrázku: wikimedia.org



Mohlo by vás také zajímat


TOPlist