Med a kojenecký botulismus

Mezi potraviny, které by děti do věku jednoho roku neměly konzumovat, patří i med, ve kterém se může vyskytovat bakterie Clostridium botulinum, jejíž toxiny jsou příčinou vzniku kojeneckého botulismu. Tato bakterie je gramnegativní anaerobní bakterie, která má za vhodných podmínek schopnost vyprodukovat až osm různých neurotoxinů. Med je dosud jedinou známou potravinou spojovanou s kojeneckým botulismem. Med se nyní díky osvětě podílí na případech kojeneckého botulismu pouze z pěti procent, a zbývajících 95 % případů tohoto onemocnění způsobují spóry C. botulinum, jež se vyskytují v půdě.

Poprvé byl kojenecký botulismus popsán v roce 1976. U nás byl první případ kojeneckého botulismu hlášen v roce 1981. V USA je každým rokem diagnostikováno 80–100 případů onemocnění kojeneckým botulismem, zatímco v Evropě je celkový výskyt nemoci prozatím stále nízký, i když tato data mohou být zkreslena tím, že některá onemocnění nebyla nikde hlášena.

V České republice bylo v letech 1998–2015 hlášeno 35 případů botulismu u jedinců ve věku 7–78 let, tedy nebyl hlášen žádný případ kojeneckého botulismu. U všech dosud zaznamenaných případů botulismu v ČR se jednalo o alimentární přenos.¹

Kojenci jsou k botulismu nejvíce náchylní v prvním roce života, přičemž více než 90 % případů se objevuje u kojenců mladších šesti měsíců.

Kojenecký botulismus nastává právě po konzumaci spór C. botulinum, protože střevní mikroflóra kojenců ještě není dostatečně zralá, aby dokázala zamezit růstu C. botulinum. Nekyselé žaludeční šťávy kojence, jeho tělesná teplota a anaerobní prostředí tvoří ideální podmínky pro růst spór bakterie, její kolonizaci v tenkém střevě a následnou produkci botulotoxinu. Doposud však nebyly lékařskou vědou objasněny všechny faktory zapříčiňující citlivost kojenců na kolonizaci C.botulinum.

Příznaky kojeneckého botulismu

Botulotoxin zabraňuje uvolňování acetylcholinu z nervových zakončení, čímž zablokuje jejich činnost. Prvními symptomy mohou být pouze ztráta chuti k jídlu, hypotonie a snížení střevní motility, a proto je zpočátku těžké diagnózu určit. Za nějaký čas pak již dochází ke vzniku typických projevů onemocnění, jako je letargie, zácpa, celková slabost, potíže s příjmem stravy, změněný křik, slabý pláč, chabé sání a obtížné polykání, a dále může dojít dokonce až paralýze (ochrnutí).

Průběh a léčba

Klinicky může mít onemocnění mírný nebo až velmi rychlý průběh a nerozpoznané může skončit jako syndrom náhlého úmrtí kojence.

Základní léčba spočívá v intravenózním podání lidského hyperimunního globulinu (těhotným ženám a dětem). Asi u poloviny dětí postižených kojeneckým botulismem je k podpůrné léčbě třeba umělá plicní ventilace. K léčbě raného nebo střevního botulismu je podáván trojmocný (A,B,E) nebo dvojmocný (A,B) botulinový koňský antitoxin.

Prognóza

V případě přidání imunoglobulinu je prognóza onemocnění dobrá, úmrtnost je menší než 2 % všech případů. Ve většině případů postupně dochází k úplné rekonvalescenci, neurologické důsledky přetrvávají velmi zřídka, i když zcela výjímečně může do 13 dnů od propuštění vypuknout relaps (návrat) onemocnění, a proto je nutné, aby byl pacient sledován svým praktickým lékařem.

Med a kojenecký botulismus

Med představuje potravinu s významným rizikem výskytu kojeneckého botulismu. Kontaminaci medu způsobí včely, které přináší do úlu vodu z kontaminovaného mokrého povrchu - například z hnoje nebo močůvky. Včelám to nevadí a někdy takovouto vodu preferují. Med se díky jeho vlastnostem nijak tepelně neupravuje, takže spóry Clostridium botulinum se nezničí. K nákaze stačí i velmi malé  množství.

Prevence

• Důkladné mytí rukou a věcí po kontaktu s domácími mazlíčky.
• Nepodávejte kojencům nevařené nebo nedovařené potraviny.
• Nepodávejte kojencům med.
• Nepotírejte medem dudlíky
• Nedávejte léky do medu (pro zakrytí jejich chuti).
• Nekonzumujte konzervované potraviny u kterých netěsní víčko, nebo je vyboulené
• Potraviny upravujte vařením po dobu minimálně 10 minut
• Sterilizaci potravin provádějte v tlakovém hrnci při 120 °C po dobu 30 minut

Zdroje:

1. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2017; 26(4): 152–156

Zdroj obrázku: pixabay.com