Test medu týdeníku Euro

Euro.cz – Na pultech českých supermarketů není jednoduché najít kvalitní med, který by vyhovoval všem technologickým předpisům a požadavkům. Medy jsou přehřívané, staré, dlouho skladované a je do nich přidáván škrobový sirup a další látky namísto klasické fruktózy a glukózy, které med tvoří. To všechno je považováno za šizení spotřebitele.

Jak ale poznat, který výrobek je ten dobrý a který s medem nemá nic společného? Týdeník EURO nechal ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě připravit analýzy několika značek medů prodávaných v českých obchodech a výsledky nyní předkládá svým čtenářům.

Medy jsme nakoupili v obchodech Kaufland, Lidl, Norma a Tesco. Z deseti vzorků, u nichž se prováděly analýzy, neprošly testem tři. Vzhledem k nevelkému počtu exemplářů se jedná o poměrně vysoké číslo. Špatné medy pocházejí z Kauflandu, Teska a Normy. Prodejna Lidl na Praze 4 nabízí pouze dva druhy medu, jež byly v pořádku.

Medy testoval Státní veterinární ústav v Jihlavě, konkrétně oddělení chemie pod vedením Aleny Honzlové, a to pomocí platných technických norem ČSN na šest druhů antibiotik (tetracykliny, makrolidy, betalaktamová antibiotika, sulfonamidy, streptomyciny a chloramfenikol), HMF, aktivitu diastázy a dextriny.

Přítomnost HMF (hydroximetilfurfuralu) znamená, že s medem bylo při jeho výrobě zacházeno velice drasticky. Byl převařován, čímž se jeho kvalita snížila. Zároveň také může být starý a dle některých pramenů škodlivý pro savce, tedy i pro člověka.

Aktivita diastázy ukazuje na to, že med je starý a byly do něj přimíchány sirupy a podobné náhražky, které snižují kvalitu i chuť medu. Pokud byly do medu přidány sladové výtažky, škrobový cukr nebo sirup, značí to pozitivní nález na dextriny, což je kvalifikováno jako šizení spotřebitele a falšování medu.

Více v týdeníku EURO.

Alexandra Bartoňová

Převzato z Euro.cz